První na Moravě
Muzeum Lego otevřou v jesenických lázních

V Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku se v polovině října otevře muzeum dánské stavebnice Lego. Mělo by jít o první muzeum tohoto druhu na Moravě a ve Slezsku. Buduje se v prostorách pod kavárnou Sofie. Muzeum, které bude patřit do okruhu muzeí v Praze, Kutné Hoře, Špindlerově Mlýně a Liberci, rozšíří podle zástupců lázní možné aktivity pro dětské pacienty.

"Muzeum kostek budujeme v prostorech pod kavárnou Sofie, kde byl v minulých letech umístěn obchod se suvenýry a restaurace Terasa Sofie. Muzeum je koncipováno do tří okruhů. Prvním je samotná expozice Lego modelů. Mezi nimi návštěvníci najdou modely z řady Technic, modely aut a třeba také modely z Hvězdných válek," řekla mluvčí lázní Věra Janků.

Druhou součástí muzea je herna s kostkami, kde si návštěvníci mohou cokoli postavit sami. Třetí součástí je obchůdek s Lego stavebnicí. Kostky se tam budou podle Janků prodávat také na kilogramy. Otevření muzea je naplánováno na 16. října, o tři dny dříve si budou moci návštěvníci v lázních prohlédnout model dominanty jesenických lázní, Sanatoria Priessnitz, který bude sestaven z kostek této stavebnice.

Kromě nového muzea bude v kavárně Sofie otevřena při říjnových oslavách narození zakladatele lázní Vincenze Priessnitze nová dětská herna. "Prostory bývalé kinokavárny se během posledních měsíců změnily v zábavné hřiště s bludištěm, skluzavkami, bazény s balonky a odpočinkovou zónou," uvedla Janků.

Otevřením muzea i herny chce vedení lázní vyjít vstříc dětským pacientům, kteří zde mají k dispozici tři lázeňské domy. Jejich počet se podle Janků stále zvyšuje. Loni zde prošlo lázněmi 1685 dětí, jejichž péče byla hrazena přes zdravotní pojišťovny. Letos by to mělo být podle odhadů zástupců lázní do konce roku téměř 2000 dětských pacientů. Nejčastěji do Priessnitzových lázní jezdí s dýchacími problémy a ekzémy.

Jesenické lázně se specializují na léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu či nervové soustavy. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Vincenzi Priessnitzovi, jenž v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí vyvěrá ze země osm desítek registrovaných a pojmenovaných pramenů.