Nevystavuje něco hodnotného, naopak. Muzeum neúspěchu (Museum of failure) v americkém Los Angeles představuje návštěvníkům výrobky, které měly udělat díru do světa, ale skončily v propadlišti dějin.
Mezi exponáty nechybějí předměty, které mají na svědomí tak gigantické firmy jako Apple, Coca-Cola či McDonald's. Opravdovým hitem jsou lasagne určené pro ohřev v troubě. Na tom by nebylo nic tak zajímavého, dokud si ovšem neprohlédnete obal této pochoutky italského původu. Je na něm velkými písmeny uveden výrobce - firma Colgate, která se specializuje na zubní hygienu. Ta dodala i "smart" brýle Google Glass, které měly být chytrým a lehce přenosným společníkem. Jenže pro vysokou cenu a obavy o bezpečnost a soukromí se nikdy zcela neuchytily. Muzeum se pyšní i dalším prodejním propadákem: deskovou hrou s velkou fotografií Donalda Trumpa.
"Mám rád, když lidé muzeum opouštějí se slovy, že mají na neúspěch nový pohled a že neuspět není tak děsivé," vysvětluje tvůrce projektu Samuel West, bývalý klinický psycholog. Podle něho není cílem se někomu vysmívat nebo ho potopit, ale spíše poukázat na to, že nezdar je nezbytnou součástí inovace. Účelem je také připomenout trnité cesty a slepé uličky, jimiž musejí vynálezci projít. "Už jsem měl plné zuby příběhů o úspěších, které nám média neustále předhazují... Každá inovace je riziko a naše exponáty to velmi dobře ukazují," říká West a jako příklad propadáku ukazuje plechovku coca-coly s kávovou příchutí.
WELLNESS ŠOKY
Výstava čítající více než sto katastrofálních produktů měla původně domov ve Švédsku. Prostory se však ukázaly jako nedostatečné, proto se přehlídka lidských chyb a omylů přeplavila po roce přes oceán do Ameriky. I ve Švédsku to ovšem stálo za to. Wellness maska, která dává elektrické šoky. Parfém vyrobený společností Harley-Davidson. Psací potřeby uzpůsobené výhradně něžnému pohlaví, protože to přece potřebuje vlastní speciální propisky...
Ale ani švédský projekt nebyl původní. Myšlenku vystavovat nesmysl pojal Rakušan Fritz Gall už v roce 1983. "Popíjeli jsme v hospodě pivo a pozorovali servírku, jak se snaží převracet ubrus se skvrnou od guláše, aby ho ještě nemusela dát do čistírny," vzpomíná. S přítelem, jemuž se také moc nedařilo vykoumat smysluplné věci, proto navrhli trojrozměrný ubrus ve tvaru kostky, který lze převrátit až šestkrát bez potřeby vyprání. Všichni se jim vysmáli.
Krátce nato se rozhodli uspořádat první veletrh nesmyslných vynálezů. "Rozvěsili jsme pár poutačů a dali oznámení do místních novin. Očekávali jsme asi čtyřicet zvědavců, přišlo jich pět set! Bylo nám jasné, že jsme se trefili do něčeho extra," popisuje úspěch.
Když na projekt muzea nefungujících vynálezů - které nazval příznačně Nonseum -, obdržel státní podporu v přepočtu 1,2 milionu korun, získal v roce 2010 pro tento účel prostory v rakouském městečku Hernbaumgarten, nedaleko od českých hranic. Místo v nich našlo více než 250 exponátů. Výstavním kouskem byl například mobilní anonymizér - kousek černé čtvrtky na špejli, kterou si chudák, jenž nechce, aby mu bylo vidět do očí, sám zakryje výhled. K vidění byl například i přenosný chodník.
Návštěvník našel rovněž tužky bez tuhy pro váhavé úředníky, vypolstrovaný váleček na nudle, který vyhoví i nejpřísnějším normám bezpečnosti práce, přenosnou díru a plně skládací cestovní stojan na klobouky. Mezi další praštěné nápady patřil bezštětinový kartáček pro bezzubé lidi.
"Rakušani nemají velký smysl pro černý humor, ale mají rádi nesmysly. A na světě je přece spousta předmětů, které jsou absurdní, ale také zajímavé," vysvětluje Gall, proč byl jeho nápad tolik úspěšný.
PODOBNÉ ČLÁNKY NALEZNETE V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYCHÁZÍ KAŽDÝ ČTVRTEK.
