Šediváčkův long
Po letech na blátě si extrémní závod psích spřežení užívá sněhu

Tři desítky závodníků v úterý vpodvečer vyrazily z parkoviště pod sjezdovkou v Deštném v Orlických horách do zasněžené krajiny. Dvaadvacátý ročník extrémního závodu psích spřežení Šediváčkův long skončí v sobotu a někteří závodníci do té doby ujedou přes 300 kilometrů a překonají převýšení 10 tisíc metrů.

"V úterý vyrazilo na 300 kilometrů dlouhou trasu 30 startujících, z toho 25 musherů, kteří mají spřežení od pěti do 12 psů. Čekala je 55 kilometrů dlouhá noční etapa, která končí v Jedlové, kde mají zázemí," řekl ředitel závodu Pavel Kučera s tím, že ve středu startují na další 90 kilometrovou etapu.

Závodu se účastní přibližně 700 tažných psů a zhruba 120 závodníků z osmi evropských zemí, například z Německa, Itálie, Švýcarska, Rakouska či Francie.

Ve středu dopoledne vyrazí na kratší trasu dlouhou asi 220 kilometrů dalších asi 80 závodníků. V Orlických horách panují pro závod velmi dobré podmínky. "Počasí vychází zatím dobře, na kopcích je sice mlha, viditelnost malá, ale ujde to. S organizací závodu problémy nemáme, největší starost nám dělá počasí," usmívá se Kučera, který stál u zrodu závodu v roce 1997. Kvůli nedostatku sněhu v minulých letech musel být závod dokonce zkrácen či se jelo na cvičných kárách. To ale zřejmě nebude případ letošního ročníku. Už i počasí v loňském ročníku pořadatelům přálo.

V horském středisku bylo v úterý většinou zataženo a teplota se pohybovala těsně pod nulou. Na loukách leží zhruba 30 centimetrů sněhu. Na hřebenech Orlických hor sněhová pokrývka kolísá od 20 centimetrů až po více než metrové návěje.

Závod je pojmenován po severském psu, jehož zastřelil myslivec před startem prvního ročníku akce v únoru 1997. "Byl to můj pes, který se jmenoval Šediváček, zastřelil ho zdejší myslivec. Tři psi utekli, dva se vrátili. Víme, kdo to byl, ale nic s tím nejde dělat. Právě po tom psu se závod jmenuje," vzpomíná Kučera. Šediváčkův long je pro "srdcaře" - mushery, kteří dávají přednost delším vytrvalostním tratím. "Přijíždějí musheři, kteří s těmi psy cítí, žijí s nim celý život a nechávají je dožívat. Sprintové tratě je také cesta, ale my jsme tak trochu jiní," dodal Kučera.

Závodníci jsou rozděleni do několika kategorií, od běžkařů s jediným psem až po mushery se spřežením. Od roku 2008 se na trasu závodu vydávají také jezdci na horských kolech. Do cíle by účastníci závodů měli dorazit po bivaku ve volné přírodě v sobotu.