Zábava
Prahou šel masopustní průvod, zaplnil "Nerudovku", došel na Kampu

Stovky lidí se zúčastnily masopustního veselí v centru Prahy. Do průvodu masek, který prošel z Hradčan přes Malou Stranu na Kampu, přišli nejen Pražané, ale i lidé z dalších českých a moravských měst a přidávali se i zahraniční turisté. Na Kampě pak následovala masopustní veselice s hudbou a tradičními dobrotami, které doplnily nápoje konzumované při zastávkách průvodu v malostranských hostincích. Lidí v průvodu bylo tolik, že v jednu chvíli zaplnili celou Nerudovu ulici od Hradu až na Malostranské náměstí.

Průvod se vydal po poledni od vyhlášené hospody U Černého vola na Loretánském náměstí. Někteří jeho účastníci byli vystrojeni tradičně, takže v průvodu nechyběl medvěd, kobyla, ženich s nevěstou, smrtka, kominík, bába s nůší či biřic. Mezi účastníky byli ale také lidé převlečení za jiná zvířata jako třeba za gorilu nebo mezi malými dětmi dnes oblíbeného jednorožce. Mnozí se ale jen prostě přestrojili do toho, co našli, tak, aby překročili rámec všedního dne a užili si společné veselí. To by právě masopustem mělo skončit a vystřídat by je mělo čtyřicetidenní období půstu, klidu a rozjímání před Velikonocemi.

Průvod Prahou provázely i povozy, jeden s historicky oděnými hasiči, na jiném jeli muzikanti a zpívali staropražské písničky. Do Prahy se na masopust sjeli i lidé z okolních či vzdálenějších měst. Mladý kominík a kominice přijeli až z Telče a jak řekli, líbil se jim až venkovský ráz pražského masopustního veselí. Inspiraci k převleku jim prý dali rodiče, kteří před týdnem byli za kominíky na masopustu doma.

O víkendu vrcholí masopustní veselí na mnoha místech v zemi. Původně se slovem masopust označovalo celé období od Tří králů do Popeleční středy - ta letos připadá na 14. února. Dnes jako masopustní období lidé vnímají jen tři dny před Popeleční středou, takzvané ostatky. Masopustní průvody masek připravují města a obce většinou na víkend, i když tradičně masopust vrcholil maškarní zábavou na masopustní úterý.

Datace masopustu sice odpovídá křesťanskému roku, jeho podoba ale vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus. S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé si při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Kromě nich se jí tučné vepřové - pečený bůček nebo ovarové koleno, které je pak třeba spláchnout pivem. Proudem většinou teče i kořalka.