Byrokratická kuriozita
Prázdná nádraží a žádní cestující? Vlaky duchů existují

Když se řekne "vlak duchů", lidem si obvykle vybaví tajemné, fantastické obrazy: přízračná lokomotiva uhánějící nocí, pasažéři odsouzení k věčné jízdě po kolejích. V Británii však vlaky duchů opravdu existují, jenže jsou spíše byrokratickou kuriozitou než halloweenskou noční můrou, napsal americký list The New York Times.

Jde o pravidelné osobní vlaky, kterými téměř nikdo nejezdí, které vyrážejí na trať v obskurních hodinách a zastavují na nádražích, která skoro nikdo nevyužívá. Jezdí třeba jen jednou týdně a jedním směrem. Až na jednoho nebo dva železniční zaměstnance jsou většinou zcela prázdné.

Ač to vypadá neuvěřitelně, vypravovány jsou proto, aby se ušetřily peníze. Železniční společnosti by raději tyto tratě vůbec neobsluhovaly, neboť na nich není žádný provoz. Pokud by je ale zcela opustily, byly by podle britského zákona nuceny toto rozhodnutí formalizovat, což je velice nákladný, zdlouhavý a právně složitý proces.

Učinit zákonu zadost

Jediným způsobem, jak se vyhnout takovým starostem a výdajům, je zachovat na dané trati osobní vlaky, a to klidně v těch nejnevytíženějších hodinách. A tak železniční společnosti vypravují vlaky duchů, oficiálně nazývané parlamentní vlaky, jen aby učinily zadost zákonu. A je jim jedno, jestli jimi někdo jezdí.

Na stanicích, odkud tyto vlaky vyjíždějí, se provozovatelé mnohdy ani neobtěžují vypsat je na informační tabuli nebo čekají do poslední minuty s ohlášením, na které nástupiště bude souprava přistavena. To vede k šílenému sprintu neohrožených cestujících, kteří doufají, že se vlakem duchů svezou.

Jeden z vlaků vyjíždí v 11.36 (12.36 SEČ) z Paddingtonského nádraží v Londýně. Tratí zvanou Acton-to-Northolt směřuje do stanice West Ruislip na západě Velkého Londýna. Vyráží z nástupiště, které je skryto za provizorní stavební zdí v odlehlém koutě Paddingtonského nádraží.

Při poslední jízdě v něm bylo jen šest pasažérů. Jedním z nich byl Steve Hamshere. Do Londýna přijel z asi 80 kilometrů vzdáleného hrabství Berkshire, jen aby se vlakem duchů svezl. "Tuto trať postavila společnost Great Western Railway a až do 60. let to byla hlavní trať do Birminghamu," vysvětlil.

Lákadlo pro fanoušky železnice

Dnes jezdí vlaky do Birminghamu jinudy a trať Acton-to-Northolt je udržována zejména jako klidné místo, kde se stranou dalšího provozu zacvičují strojvedoucí.

Skutečnost, že jsou vlaky duchů tajemné a je poměrně obtížné je chytit, z nich činí neodolatelné lákadlo pro fanoušky železnice. Někteří si z nich udělali hobby a snaží se dosáhnout co největšího počtu jízd. Dva takoví nadšenci, Liz Moraleeová a Tim Hall-Smith, dokonce provozují internetovou stránku pro spřízněné duše. "Je nádhera mít celý vlak pro sebe," uvedla Moraleeová.

Jedním z nejpodivnějších výletů byla podle ní cesta na nádraží Teesside Airport, které je jedním z nejméně používaných v Británii. Vlak tam jede jen jednou týdně v neděli a roce 2015 touto stanicí prošlo pouhých 16 cestujících. Důvodem je patrně to, že k letišti, kvůli kterému bylo nádraží postaveno, je to pěšky skoro kilometr.