"Indikátor polohy"
Půl století od patentu na první počítačovou myš

První počítačové myši byly hranaté a nepohodlné a používaly pro snímání pohybu dvě na sebe kolmá kolečka. Zařízení, které si jeho vynálezce, pracovník Stanfordova výzkumného institutu Doug Engelbart nechal před 50 lety, 21. června 1967 patentovat pod názvem "indikátor polohy X-Y pro zobrazovací systémy", si až jeho kolegové překřtili na myš. Mohl za to kablík vycházející ze zadní části, který celému zařízení propůjčoval vzhled hlodavce s dlouhým ocáskem. Engelbart myš představil veřejnosti v prosinci 1968 a v listopadu 1970 za ní získal patent.

Prezentace v prosinci 1968 v San Francisku vstoupila do historie výpočetní techniky pod přezdívkou "matka všech ukázek". Engelbart na ní skupině počítačových vědců prakticky předvedl několik nápadů, na nichž se svými kolegy pracoval. Hypertext, práce v oknech či základy e-mailu a telekonference - to vše obsahoval Engelbartův tehdejší revoluční koncept nazvaný oN-Line System (NLS). A pak tu byl ještě jeden podivuhodný vynález: malá krabička, jejíž pomocí bylo možné po obrazovce posunovat "brouka", jak se tehdy říkalo kurzoru.

První počítačová myš se svým dnešním kolegyním příliš nepodobala. Měla tvar kvádříku vyrobeného ze dřeva a disponovala jediným tlačítkem. Ve spodní části krabičky byla dvě vzájemně kolmá kolečka, která se při pohybu myši po podložce otáčela. Jedno kolečko indikovalo jízdu vpřed a vzad, zatímco druhé se otáčelo při pohybu myší do stran. Snímače měnily otáčení koleček na elektrické impulzy, z jejichž vzájemného poměru dokázal software vypočítat směr, jímž se myš pohybovala, i vzdálenost, kterou při tom urazila.

Spolu s myší předvedl Engelbart i klávesnici s pěti tlačítky, jejichž kombinací bylo možné napsat všechny běžné znaky. Engelbart totiž předpokládal, že uživatelé budou mít při práci jednu ruku stále položenou na myši, takže nebudou moci zapojit do psaní všech deset prstů.

Potenciál nového polohovacího zařízení však zůstal dlouho nepovšimnut. Příliš na tom nezměnil ani někdejší Engelbartův kolega a výrobce první myši Bill English, který v roce 1972 nahradil kolečka kuličkou.

Jako první začala myš ke svým počítačům dodávat firma Xerox. Ta byla zároveň průkopníkem grafického uživatelského prostředí, tedy zjednodušeně řečeno, ovládání počítače pomocí klikání na ikonky.

Zlatou éru počítačových myší odstartovala až přibližně v polovině osmdesátých let společnost Apple se svými počítači Macintosh. O invazi počítačových hlodavců na IBM PC kompatibilní počítače se pak postaral operační systém Windows.

Ani poté, co se myš stala běžnou záležitostí, neustal její vývoj. Původně nevzhledné hranaté zařízení se zakulatilo, aby lépe padlo do ruky a prostřední klávesu vytlačilo u třítlačítkových myší scrollovací kolečko, usnadňující vertikální pohyb po stránce. Moderní myši také ztratily svůj typický "ocásek" a s počítačem komunikují bezdrátově.

Změnami však neprošel pouze vzhled, ale i princip fungování myší. Kuličkovou variantu, náchylnou na zanášení prachem a nečistotami, nahradily v devadesátých letech myši optické. Ty mají na své spodní straně umístěnu kamerku, která sleduje směr, jímž pod myší ubíhá textura podkladu. První generace těchto zařízení potřebovala ke svému fungování speciální podložku s natištěnou mřížkou, dnešní optické myši se už spokojí s libovolným podkladem s výjimkou lesklých a průhledných povrchů.

Podle jednoho průzkumu firmy truconneXion lidé najezdí počítačovou myší až půl kilometru denně.

Vynálezce myši a průkopník internetu Engelbart zemřel 2. července 2013 ve věku 88 let.