Období karnevalu
Masopustní veselí v Praze začalo, vyvrcholí příští víkend
18.02.2017 11:05
V Praze v sobotu začíná masopustní veselí, oslavy vyvrcholí za týden. Budou například na Vinohradech, na Žižkově, na Letné, v Karlíně, na Malé Straně, Břevnově, na Jižním Městě, na Pankráci, chvalském zámku či divadle na Dobešce. Letos jsou oslavy později než v posledních letech, protože jsou později i Velikonoce.
V sobotu se slaví masopust v Dubči, ve Kbelích nebo v Kinského zahradě, kde národopisné muzeum připravilo program s výrobou masek. V neděli budou oslavy na zámku ve Ctěnicích. Muzeum hlavního města Prahy tam pro návštěvníky připravilo ochutnávku tradičních jídel, jako jsou fašankové koblihy, boží milosti a zabijačkové dobroty včetně ukázky jejich výroby. Zahraje domažlická dudácká muzika.
Příští sobotu masopustní průvody vyrazí například ve 13.00 z karlínských Kaizlových sadů a ve 14.00 od metra Opatov. Na Střížkově v parku Václavka od 13.00 bude rekonstrukce pravěkého masopustu.
Oslavy pořádají v sobotu 25. února u svých budov na Letné Národní zemědělské a Národní technické muzeum. Program pro děti a masopustní dobroty chystají také v parku na Pankráci nebo v centru Toulcův dvůr. Na náměstí Jiřího z Poděbrad bude žižkovská pouť.
V neděli 26. února se k masopustním oslavám připojí divadlo na Dobešce, které organizuje výrobu masek a původ po okolí. Připraveno je i speciální představení. Ve 14.00 vyjde průvod Horními Počernicemi k chvalskému zámku. Na samý konec masopustu, úterý 28. února, nechali průvod Žižkovští a Břevnovští. Od křižovatky Břevnovské a Pod Královkou vyrazí v 16.00, ve stejný čas vyjde také z náměstí Jiřího z Poděbrad.
Masopust byl v minulosti slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se během něj taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a spadá do období od poloviny února do počátku března. Popeleční středou začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce.
K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dvě osoby. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnoho dalších.
S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé si při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.