Novic
Hřebčín v Kladrubech slaví, narodilo se první letošní hříbě

V Národním hřebčíně v Kladrubech přišlo v pátek navečer na svět první letošní hříbě. Narodilo v již zrekonstruované porodnici. Předtím se několik let rodilo v provizorních stájích v blízkém Josefově nebo v Selmicích, ředitel hřebčína Jiří Machek.

"Je to hřebec, u nich se jméno vždy skládá z jména otce a matky. Proto se jmenuje Generalissimus Extrakta XLIX-10. Zní to aristokraticky a znamená to, že je to tedy desátý potomek svého otce," uvedl Machek.

Vloni se první hříbě narodilo ve slatiňanském chovu. Novorozená hříbata jsou nejdříve v boxech se svou matkou. Poté, co se jich narodí více, se skupinka přemístí do volné stáje a utvoří malé stádo. To chodí nejdříve ven do zimního výběhu, od května už i na pastvu.

V Kladrubech se chovají starokladrubští bělouši, v pobočce ve Slatiňanech vraníci. "Letos čekáme kolem 80 hříbat, z toho 40 v bílém stádě v Kladrubech, druhou polovinu ve Slatiňanech," uvedl Machek. Celkem hřebčín chová kolem 500 koní.

Stejný den, kdy přišlo na svět první letošní hříbě, zemřel nejstarší plemenný hřebec Sacramoso Eroica XLIII. Bylo mu téměř 28 let, měl velké zdravotní problémy a musel být uspán.

Mírná povaha

Starokladrubský kůň má mírnou povahu, typická je pro něj klabonosá hlava, velké a jasné oči, vysoko posazený a klenutý krk. Je vhodný pod sedlo i pro spřežení. Zhruba 30 procent určených na prodej si kupují zákazníci z německy mluvících zemí a ostatní kupci pocházejí z tuzemska. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou.

Národní hřebčín patří mezi nejstarší velké chovy koní na světě. Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579.