Medvědí království
Jak Slovinsko žije v míru se svými medvědy

Když ještě Miha Mlakar lovil, snil o tom, jak bude střílet medvědy. Dnes se ale tento slovinský třicátník zabývá jejich pozorováním. Jeho vlast se totiž snaží propagovat mírové soužití člověka s medvědy, píše agentura AFP.

Slovinsko, ležící východně od alpského oblouku, má všechny důvody ke znepokojení: v posledních deseti letech se populace šelem obývajících jeho lesy zdvojnásobila a dosáhla tisícovky. V důsledku toho dochází stále častěji k nepříjemným střetům mezi obyvatelstvem a medvědy.

Tento jev, jak se zdá, nijak neznepokojuje sedmašedesátiletého důchodce Ljuba Popoviče: "Když se potkáte s medvědem, je lépe ustoupit. Žádné nebezpečí nehrozí. Medvěd rovněž dává přednost tomu, že se stáhne," vysvětluje tento obyvatel obce Banja Loka na jihu země, v jedné z oblastí, které si medvědi zvolili za své království.

Hodinu cesty odsud, u obce Markovec, propadl Miha Mlakar vášni pro medvědy, které ukazuje návštěvníkům. Než je začal fotografovat, byl lovcem. "Nedovedu si představit tento les bez medvědů. Díky nim je krajina divočejší, panenštější, přirozenější, jako před stovkami či tisícovkami let," soudí.

Populace medvědů, které stály na počátku 20. století na prahu zániku, se ve Slovinsku znovu množí díky úsilí slovinských úřadů o jejich záchranu, které započalo již ve 30. letech. Slovinský medvěd se dokonce stal exportním artiklem: v letech 1996 až 2006 byl osm samců a samic ze Slovinska vypuštěno ve francouzské části Pyrenejí.

V Pyrenejích dnes žije čtyřicítka medvědů. Na podzim chce francouzská vláda vypustit další dvě hnědé medvědice, aby bylo zajištěno přežití druhu. Malé Slovinsko se dvěma miliony obyvatel má dvacetkrát více medvědů než Francie, kde jejich přítomnost neustále rozděluje obyvatele zón, kde šelmy žijí.

Podle průzkumu z roku 2016 se více než 60 procent Slovinců vyslovilo pro přítomnost medvědů v krajině, ale přejí si, aby jejich počet byl regulován. V posledních letech nebyl zaznamenán žádný vážný incident s lidmi a škody způsobené na dobytku zůstaly na stejné úrovni, přestože se počet medvědů zvýšil. "Jsme velmi aktivní v oblasti prevence, abychom zabránili konfliktům mezi lidmi a medvědy," vysvětluje Rok Cerne pověřený péčí o volně žijící zvířata při slovinském úřadu pro lesy.

Jedním z hlavních úkolů bylo zabránit tomu, aby medvědi chodili prohrabávat popelnice, jak je to jejich oblíbeným zvykem. Obecní popelnice nahradily pevné uzavřené kontejnery s kovovou strukturou. Stát chovatelům dobytka hradí až 80 procent ceny elektrických plotů, které mají chránit stáda. Ztráty na dobytku také pravidelně hradí. Vytvořeny byly i zvláštní zásahové skupiny. "Když si některý medvěd zvykne navštěvovat nějakou vesnici, skupina ho přemístí jinam," vysvětluje Rok Cerne.

Používá se také odstřel medvědů označovaný jako "regulační". "Počet medvědů roste a to dokazuje, že naše metody odstřelu nejsou přehnané," vysvětluje Cerne. Letos bude odstřeleno 200 medvědů, dvakrát více než loni.

Tento přístup by mohl inspirovat i Rumunsko, kde se výskyt medvědů stal tak běžným, že se v karpatských vesnicích turisté s medvědy fotografují. V Rumunsku žije na 6000 medvědů, to je 60 procent všech těchto šelem v Evropě. Od začátku loňského roku zaútočili medvědi na 31 osob, především na pastevce, z nichž jeden zahynul. Rumunská vláda počátkem léta představila plán na řešení situace. Kromě popelnic se zesílenou konstrukcí chtějí úřady omezit výstavbu v zónách, kde medvědi žijí.