Nejstarší živočich na zemi. Jonathan se minul s Napoleonem

O chloupek se minul s Napoleonem během jeho internace na ostrově Svaté Heleny v letech 1815 až 1821, před více než stoletím pózoval s afrikánskými zajatci z búrské války a teď vzdoruje zákonům přírody: nejméně 185 let starý samec želvy obrovské Jonathan je nepochybně nejstarším živočichem na Zemi a jednou z atrakcí ostrova uprostřed Atlantiku, napsala agentura AFP.

"Srdíčko moje, jak se máš?" volá na Jonathana veterinářka Catherine Manová během své pravidelné týdenní návštěvy. Na trávníku georgiánského sídla guvernéra ostrova natahuje Jonathan svůj dlouhý vrásčitý krk a mladá žena jej ochotně hladí. "Je to můj VIP, můj nejdůležitější pacient," vykládá Manová, která je jedinou veterinářkou na tomto maličkém a izolovaném britském území, ležícím v půli cesty mezi Afrikou a Jižní Amerikou.

Jonathan je "institucí" a pravděpodobně nejznámějším ze 4500 obyvatel ostrova. Skví se na minci v hodnotě pěti centů i na místních razítkách. Postavení turistické hvězdy jej opravňuje být hýčkán: stravu mu připravuje guvernérova kuchyně - mrkev, salát, okurky, jablka a hrušky.

"Má asi nejlepší ovoce a zeleninu ze všech obyvatel ostrova," žertuje veterinářka; většinu potravin na ostrov dovážejí lodě.

Okolnosti příchodu této želvy obrovské, původem ze Seychel, na Svatou Helenu zůstávají tajemstvím. Ale je jisté, že Jonathan už dávno překračuje průměrný věk 150 let, kterého se želvy obrovské dožívají.

V čem tkví tajemství této dlouhověkosti? "Plazi mají pomalý metabolismus, dýchají pomalu, dají si načas, aby se nakrmili, uzdravili i zestárli," vysvětluje veterinářka. Navíc Jonathan "má nesmírně klidný život, s minimem stresu". Tráví svůj čas na trávníku guvernérovy usedlosti s výhledem na Atlantik a možná se tento klid promítá i do dlouhověkosti.

Samec je slepý, ztratil čich, ale sluch má v pořádku a stále rád má dámskou společnost, jak ujišťuje guvernérka Svaté Heleny Lisa Phillipsová: "Pravidelně slýchám, jak na trávníku dovádí s (želví samicí) Emmou. To musím dávat pozor, protože se může stát, že se želvy, když přistoupí k akci, svalí na záda a nedokážou se převrátit. A to nemám v popisu práce!"

Před lety se Jonathan během podávání čaje rád nastěhoval pod rozestavěné stolky v zahradě usedlosti. "Bylo vidět, jak se stoly hýbou i s naservírovaným pitím," vypráví guvernérka.

Až se naplní Jonathanův čas, jeho krunýř bude zakonzervován a vystaven. Nekrolog je už nachystán.