Tání ledovců
Přežijí lední medvědi rok 2100? Hrozí jim vyhynutí

Lední medvěd je ohrožený druh. Toto tvrzení se zdá být zjevné. Oteplování klimatu způsobuje tání ledovců, a to připravuje tyto šelmy o jejich přirozené prostředí. Tým z americké Albertské univerzity šel v posledním říjnovém vydání časopisu PLoS One ještě dále. Na základě zjištěných skutečností konstatoval, že do konce století, pokud nic neučiníme, se tento druh dostane do situace, která povede k jeho zániku.

Před instinktem predátora obřích rozměrů s bílou kožešinou nezůstane nic, co žije na ledě nebo ve vodě, skryto. Hlavní energii však získává medvěd především z tuleňů. Přesněji řečeno z tuku tohoto savce, který je mnohem kaloricky vydatnější než maso. "Bez tohoto tuku by nemohl v extrémních podmínkách dálného severu žít," vysvětluje biolog Stephen Hamilton.

Aby se tuleň vyhnul lednímu medvědovi, noří se pod pobřežní led. Medvěd čeká, až se tuleň vynoří na hladinu, aby se nadechl v děrách v ledu. Když jsou tyto díry dost velké, vítězí v této hře s medvědem tuleň. "Není hloupý: plave tam, kde na něho medvěd nemůže," směje se Andrew Derocher, spoluautor studie a světový expert na živočišnou říši.

Záleží tedy na rozměrech a tloušťce ledu. Vědci se zaměřili na kanadské arktické souostroví, kde žije čtvrtina z asi 25 tisíc ledních medvědů světa, o nichž se dosud soudilo, že jim oteplování tolik nehrozí. Vědci tuto velkou "rezervaci" rozdělili na sedm zón a každou z nich ještě na další. Pak použili modelování klimatu.

Pokaždé vybírali "konzervativní" hypotézu. Předpokládali, že do roku 2100 by oteplování na pólu mohlo dosáhnout 3,5 stupně Celsia, tedy mnohem méně, než uvádějí ty nejpesimističtější prognózy. Pak měsíc po měsíci simulovali vývoj tří parametrů: koncentraci mořského ledu, tedy podíl zmrzlé plochy; tloušťku vrstvy ledu a tloušťku vrstvy sněhu.

Na prvním parametru závisí schopnost medvěda lovit. Druhý mu umožňuje stabilitu v době odchodu ledů či mrazů. Rovněž třetí parametr je významný, protože ve sněhu si tuleni kroužkovaní, které má medvěd nejradši, a tuleni vousatí stavějí své příbytky.

Do roku 2100 se všechny tyto parametry zhorší. Dnes žádná část souostroví nezažívá období bez ledu, v té době budou však taková období trvat více než pět měsíců ve čtyřech ze sedmi sektorů a dva až čtyři měsíce ve třech zbývajících. Stejně tak tomu bude se ztenčováním ledu a sněhové vrstvy.

Tyto podmínky by mohly vést k tomu, že 20 procent medvědích samců nebude mít dostatek potravy, uvádí se ve studii. Samice a mláďata budou trpět ještě více. Samice po jarním oplodnění zůstávají na pevné zemi až do narození mláďat příštího jara. Po celou tu dobu nebudou mít co žrát. Ať už odchod ledů přijde příliš brzy a samice se nebudou chtít pářit, protože nebudou mít dost energetických zdrojů. Nebo jestliže nové zamrzání nastane příliš pozdě a ony nebudou moci ani lovit, ani krmit mláďata.

Vyhynou lední medvědi, nebo se přizpůsobí? "Živočišný druh potřebuje čas na předávání nových genetických rysů. Změna, která se chystá, je však příliš ostrá," zdůrazňuje Stephen Hamilton. Připomíná nám to jih Švédska: v poslední době ledové žili lední medvědi na březích Baltského moře. S oteplováním se tato populace musela přesunout na sever.