Osmačtyřicetiletá samice
Selhání organismu u nosorožce z ústecké zoo způsobila kolika

Kolika byla příčinou akutního selhání organismu osmačtyřicetileté samice nosorožce tuponosého v ústecké zoo. V Evropě byla Zamba čtvrtá nejstarší. K její eutanazii zoo přistoupila v pondělí. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Zdravotní stav zvířete se zhoršoval od minulého týdne. "Vzhledem k bolestem a dalšímu nepříznivému zdravotnímu stavu bylo následně přistoupeno k eutanazii. Při pitvě se prokázaly změny neslučitelné se životem. Následně byly odebrány vzorky a nyní čekáme na laboratorní výsledky," uvedl veterinární lékař Václav Poživil.

Zamba byla posledním velkým nosorožcem, kterého ústecká zoo chovala. Zároveň byla nejstarší žijící na území Česka a Slovenska. Pocházela z přírodní rezervace Umfolozi, odchycena byla asi jako dvouletá v roce 1972. Poté přicestovala s ostatními nosorožci do zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem a v roce 1980 se přestěhovala s další samicí Sašou a samcem Danem do ústecké zoo. Po úhynu Dana a Saši v roce 2008 tam žila sama. "S výjimkou několika měsíců v roce 2014, kdy zoo hostila samce Pabla ze Zoo Veszprém kvůli rekonstrukci jeho expozice," uvedla Vrabcová.

Další budoucnost chovu nosorožců v Ústí budou podle ředitele zahrady Romana Končela řešit jak s městem, tak koordinátorem chovu těchto zvířat. "Jedním z opatření, které by bylo nutné provést, je úprava povrchu výběhu, který byl často předmětem kritiky. Na tuto úpravu máme již od zřizovatele přislíbeny finanční prostředky, které bychom měli v nejbližší době obdržet," uvedl Končel. Asfaltový povrch podle něj musí nahradit přirozeným materiálem. "Úpravy se budou týkat i bezpečnosti příkopu a dalšího zařízení výběhu," dodal.

Nosorožec tuponosý jižní, jinak také nosorožec bílý či nosorožec širokohubý (Ceratotherium simum), je africký zástupce z čeledi nosorožcovitých. Tento druh nosorožce je hned po slonovi druhým největším suchozemským savcem. Na délku má 3,7 až čtyři metry a vážit může až 2,3 tuny. Pro nosorožce tuponosého je rozlišovacím znakem typická široká tlama s rovným horním pyskem. Má dva rohy, dolní roh může být dlouhý až metr, zatímco horní roh je spíše zakrnělý. Vyhledává rovinatou travnatou krajinu s dostatkem vody.