Nevítaný host
V západní Evropě medvědi stále nahánějí strach

V regionech západní Evropy, kde byl znovu vypuštěn do přírody, zůstává medvěd nevítaným hostem. Toho velmi litují experti obhajující jeho význam v ekosystému.

Stejně jako vlk i medvěd hnědý občas zakousne nějakou tu ovci. Na rozdíl od vlků však medvědi již několikrát zaútočili na lidi, mnohdy se smrtelnými následky. Letos v létě byl například v Itálii těžce zraněn jeden muž.To vystrašilo četné obyvatele a připomnělo podobné polemiky, především v Pyrenejích ve Francii.

"Ještě před několika lety byly dvě třetiny lidí pro medvědy, ale dnes se tento trend obrátil," říká italský vládní úředník Andreas Agreiter pověřený odškodňováním chovatelů dobytka.

"Rozhodně nejsem fanynka medvědů," zdůrazňuje Monika Windeggerová, jejíž farma se rozkládá v Nalsu v Tridentu-Horní Adiži hraničící s Rakouskem, kam byli medvědi vysazeni asi před patnácti lety. Windeggerová a její manžel letos přišli o čtyři ovce. "Hlavně se bojím o děti. Už se nemůžeme bezpečně procházet jako dřív," říká.

Dospělý medvědí samec váží až 350 kilogramů a pohybuje se mnohem rychleji než člověk. Když se postaví na zadní tlapy, je vysoký až dva metry. Medvědi jsou všežravci a živí se bobulemi či ořechy stejně jako zvířaty všech velikostí. Před zimním spánkem dokáží pohltit až 40 kilogramů potravy denně.

"Medvěd je bezvadné zvíře, ale v tak osídlené oblasti jako je tato, to nemůže fungovat," ujišťuje penzista Hans Gessebner, který obehnal své úly elektrickou ohradou, protože mu jich předtím medvědi několik zničili.

Hnědí medvědi kdysi žili v celé Evropě, v Asii, v horách severní Afriky a v Severní Americe až po Mexiko. Dnes však už obývají jen dvě procenta svého původního životního prostoru, neboť je z něho vypudili lidé, lovící tyto šelmy zejména kvůli kožešině.

Přežilo zhruba 200 tisíc jedinců, z nichž polovina žije v Rusku. V Severní Americe jich je zhruba 30 tisíc a 8000 huňáčů žije v Evropě.

V Pyrenejích byl poslední medvěd místního původu zastřelen v roce 2004. Tucet šelem byl v 90. letech minulého století vysazen v severní Itálii, několik ve Švýcarsku, Rakousku a Německu.

Obhájci medvědů připomínají, že tito velcí predátoři jsou klíčovým druhem k udržení rovnováhy ekosystémů.

Jedním z nejznámějších příkladů je vysazení vlků v Yellowstonském parku na západě Spojených států v 90. letech. To nutilo kořist vlků, zejména jeleny, aby se vyhýbali pasekám. Tak se stalo, že tu začala bujet vegetace, která skýtala útočiště jiným živočišným druhům. Stabilizovala se tu tak rovněž půda, kterou rostlinstvo lépe chránilo před erozí.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) regulují medvědi populace dalších druhů.
V Tridentu-Horní Adiži se s medvědem setká v průměru jedna osoba ročně. "Člověk se statisticky vystavuje většímu nebezpečí, že spadne do propasti, že ho srazí auto nebo že ho napadne volně pobíhající pes," uvádí Andreas Egreiter.

Ve východní Evropě, z níž medvědi nikdy zcela nevymizeli, jen ve Slovinsku jich je na 500, nevyvolává jejich přítomnost spory. V Bulharsku a Rumunsku, kde nicméně v roce 2012 zastřelil důchodce jednu šelmu, je přijíždějí pozorovat turisté. V Chorvatsku mají medvědi zelenou od 85 procent obyvatel.

V České republice se medvěd vyskytuje na Moravě a ve Slezsku. Nejhojnější je na moravské straně Karpat, kam proniká ze Slovenska, kde je populace medvědů větší. V Česku jde o přísně chráněný druh.