Inspirací pro jeden z posledních projektů fotografa Ananda Varmy bylo prvních jednadvacet dní života včely. Spojil síly s vědci z včelí laboratoře UC Davis, pro které úchvatné fotografie nasnímal, aby tak společně upozornili na problém včel, jimž jsou čím dál větší hrozbou parazitičtí roztoči.
Na časosběrném videu, které je sestaveno z tisíce fotografií, je zachycen vývoj včelí dělnice, který trvá právě jednadvacet dní (u matky 16 dní a u trubce 24). Fotograf Varma byl najat vědci, aby zdokumentoval život a vývoj včel, kteří poté video použili na své přednášce o možné hrozbě částečného vyhynutí včel. Jejich úhlavním nepřítelem se totiž pomalu ale jistě stává roztoč zvaný Varroa destructor, česky Kleštík včelí (nesprávně též roztoč včelí).
Kleštík včelí se dokáže šířit nejen jako "nežádoucí pasažér" na těle trubců, ale i za pomoci plástů a úlů. Na plástech dokáže samička přežít až 40 dní, na uhynulých včelách 11 až 17. V Česku je kleštík, který způsobuje onemocnění včel zvané varroáza, rozšířen od sedmdesátých let 20. století. Na přelomu let 2007 a 2008 zahynula na varroózu přibližně třetina včelstva v ČR.
Vývoj včely začíná tím, že matka poklade bílá vajíčka do dělničí či trubčí buňky plástu, ze kterých se následně vylíhnou larvy. Tělo larvy tvoří hlava a třináct článků těla, v prvních hodinách je dlouhá zhruba 2 milimetry - postupem růstu však vyplní téměř celý objem buňky a pomalu přechází do stádia předkukly. V této fázi vývoje se jednotlivé vnější části těla již začínají podobat dospělému jedinci. Následující čtvrté stádium, tedy kukla, trvá u matky pět dní, u dělnic a trubců osm - kukla se nehýbe a je hlavou natočená směrem k otvoru buňky. Nastává přeměna vnitřních orgánů a následně vylézá z buňky dospělec.