Druh na vymření
Vzácní bílí nosorožci se prý už nedokážou přirozeně rozmnožit

Tři vzácní severní bílí nosorožci ze Zoologické zahrady Dvůr Králové, kteří od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, prý s největší pravděpodobností nebudou schopni přirozeného rozmnožení. Hrozí tak vymření druhu, který už čítá jen posledních šest zástupců. Nemožnost přirozené reprodukce severních bílých nosorožců potvrdil i vedoucí zahraničních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Dvorská zoo před pěti lety poslala do Keni čtyři severní bílé nosorožce v naději, že v přirozeném prostředí se zvířata přirozenou cestou rozmnoží. Po přesunu se zlepšil zdravotní stav nosorožců, u obou samic se postupně zlepšily hormonální cykly a zvířata se pravidelně pářila. Později ale v hormonálních cyklech samic nastal útlum.

Letos v říjnu v keňské rezervaci stářím uhynul samec Suni, který byl podle odborníků zřejmě posledním severním bílým samcem, který se mohl zapojit do přirozené reprodukce; druhý samec z dvorské zoo má prý málo spermií. Jeden starý pár severních bílých nosorožců žije ještě v San Diegu v USA, ve Dvoře Králové pak chovají samici Nabire.

Podle zástupců rezervace Ol Pejeta je druh podle posledních veterinárních vyšetření odsouzen k záhubě, pokud se nepřistoupí k vědeckému řešení problému. V úvahu prý přichází in vitro fertilizace, tedy takzvané oplodnění ve zkumavce, nebo genetická metoda rozmnožení druhu. V prvním případě by mohla plod v děloze donosit samice jižního poddruhu bílého nosorožce.

Vyšetření nosorožců na přelomu listopadu a prosince ukázalo, že kvalita spermatu jednačtyřicetiletého samce Súdána je velmi nízká a sperma nelze použít ani pro umělou inseminaci. "U samice Fatu (14) vyšetření zjistilo vysoce patologické změny v děloze, které brání početí," uvedl Stejskal. Samice Nájin (25) má zase problém se zadními končetinami, takže není schopna podstoupit přirozené páření. U všech zvířat je však prý naděje, že by jejich sperma a vajíčka mohly být použity pro umělou reprodukci in vitro.

Experti nyní budou podle Stejskala řešit další možné postupy záchrany druhu, blíže by se k nim zoo chtěla vyjádřit zhruba do týdne. K obecné možnosti vytvoření umělého embrya nosorožce Stejskal uvedl, že se to již podařilo, ale nejde o techniku, která by byla zcela běžná. Nosorožci podle Stejskala dál zůstanou v Africe, k jejich návratu do Dvora Králové prý není důvod.

"Od začátku jsme věděli, že šance na úspěch jsou dost malé, i když se začnou množit," řekl Richard Vigne, ředitel rezervace Ol Pejeta. Metody umělé reprodukce by prý mohly být "poslední šancí na přežití nejohroženějšího savce na světě". Stejskal sdělil, že dřívější pokusy o umělou inseminaci samic ve Dvoře Králové byly neúspěšné a převoz do Afriky byl nadějí na jejich rozmnožení v přirozených podmínkách. "Převozem do Afriky se přitom neuzavřela možnost umělého rozmnožení," uvedl Stejskal.

Někteří zoologové vyjádřili prý názor, že pro přežití severního bílého nosorožce se udělalo příliš málo a příliš pozdě. Rozpočet na záchranu vzácného tlustokožce prý mohl být utracen lépe na jiné záchranné projekty. Většinu peněz z rozpočtu 100 tisíc dolarů (asi 2,2 milionu korun) poskytl soukromý dárce Alastair Lucas z australské pobočky investiční společnosti Goldman Sachs.

Ředitel rezervace Vigne dnes ale popřel, že by projekt byl od počátku marný. "Skutečnost, že se jim nepodařilo rozmnožit, je samozřejmě obrovským zklamáním, na záchranu vymřelých druhů se ale v současnosti vyvíjejí nové technologie," řekl Vigne.

Smrt posledního severního bílého nosorožce by neznamenala záhubu všech nosorožců. V Africe stále žije jižní poddruh nosorožce bílého a černý neboli dvourohý nosorožec.