Obnova populace
Zlínská zoo poslala do volné přírody bulharského pohoří tři supy

Zlínská zoologická zahrada odeslala tři supy bělohlavé do bulharského pohoří Stara Planina, kde budou vypuštěni do volné přírody. Zahrada je do projektu Green Balkans na obnovu populace supů v Bulharsku zapojená deset let. Za tu dobu tam odeslala 12 supů bělohlavých, řekl novinářům ředitel zoo Roman Horský.

"První sup odešel v roce 2009, byl to náš první odchovaný sup. Od té doby všichni supi, které odchováme, jdou na tyto účely. Mám radost, že populace tam žije a začíná se i rozmnožovat. Jsme hrozně rádi, že se nám daří plnit tu úlohu zoologické zahrady, kdy se zvířata nejen odchovávají v zoologické zahradě a zůstávají v lidské péči, ale vrací se také do přírody," uvedl Horský.

Úbytek supů na Balkáně v minulosti způsobily společenské změny, kdy z hor odcházeli pastýři a ubývalo ovcí, které jsou hlavní potravou supů. Rizikem je také používání jedů. Podle ředitele záchranného centra Stara Zaroga Ivaljova Klisurova se však nyní daří populaci supů zvyšovat, evidovaných je přes sto párů, z toho 20 z nich pochází z reintrodukčního programu. Bulharští záchranáři získávají supy také ze Španělska či Německa, z českých zoo spolupracují také se zahradami v Praze a Ostravě. "Čím více supů v Bulharsku vypustíme, tím lépe," uvedl Klisurov. Například Praha v neděli odeslala do Bulharska v rámci programu ochranu dravců na Balkáně chovný pár supů mrchožravých a dvě mláďata poštolky jižní.

Na první úspěšně odchované mládě supa bělohlavého ve zlínské zahradě čekali od roku 1994 do roku 2009. "Když jsme se s mými spolupracovníky vydali na podzim roku 2009 s mladým supem na cestu do Bulharska, byl to výjimečný pocit. Měsíce úsilí, příprav a dojednávání spolupráce získaly reálnou podobu, náš sup skutečně mířil do volné přírody," uvedl Horský. Do Bulharska pak odjel s dalším supem i následující rok. "Měl jsem to štěstí, že jsem zahlédl našeho prvního supa kroužit na obloze. Pak si sedl a já jej jednoznačně identifikoval podle křídelní značky. Udělalo mi to velkou radost," uvedl ředitel. Ze zlínské zoo putoval do Bulharska i sup mrchožravý, kterého zahrada dříve předala také k vypuštění v italském Toskánsku. Do volné přírody tak přemístila 14 supů. Do Bulharska by podle Horského mohli směřovat také odchovaní supi hnědí.

Pracovníci centra Stara Zaroga si ze Zlína odvezli tři roční supy bělohlavé, dvě samičky a jednoho samce. Nejdříve budou supi umístěni do aklimatizační voliéry, asi po půl roce budou vypuštěni v horách. "Snažíme se ptáky odesílat co nejmladší, co nejdříve po odstavu. Máme zde prostory na to, aby se mohli socializovat ve skupině ostatních supů," uvedl zoolog Václav Štraub.

Odchov supů je podle něj velmi náročný. "Snáší jen jedno vejce ve snůšce. Nástrah je spoustu, často u nich dochází k šarvátkám, stává se, že vejce nebo mládě zraní nebo poškodí," uvedl Štraub. Zlínská zahrada patří mezi nejúspěšnější chovatele supů v evropském i světovém měřítku. Supi patří k neohroženějším druhům ptáků na světě.