Justice
Soudce Strnad údajně porušil základní procesní pravidla

Soudce Zdeněk Strnad je v podezření, že porušil základní procesní pravidla a rezignoval na legitimní průběh insolvenčního řízení se společností Heavy Machinery Services (HMS). Vyplývá to ze stížnosti této společnosti předsedovi Krajského soudu v Českých Budějovicích Milanu Tripesovi, veřejně přístupné v insolvenčním rejstříku.

Kritika postupu soudce Strnada vychází ze skutečnosti, že Petra Hýsková, insolvenční správkyně tohoto mediálně sledovaného případu, loni ztratila oprávnění k výkonu této činnosti. Podobné komplikované úpadky velkých podniků v objemu pohledávek nad 100 milionů korun přitom řeší insolvenční správci se zvláštním povolením. Po pětileté lhůtě procházejí povinným přezkoušením.

Ztráta oprávnění insolvenční správkyně

Petra Hýsková patřila do loňské skupiny neúspěšných žadatelů o prodloužení tohoto oprávnění a počátkem srpna ztratila zákonné právo vykonávat praxi insolvenčního správce se zvláštním povolením. Neměla tedy v té době odbornou způsobilost věnovat se kauzám ekonomicky významných dlužníků, včetně HMS.

Tím však její potíže neskončily. Loni na podzim přišla i o licenci běžného insolvenčního správce. Podle serveru Česká justice byla důvodem ztráta bezúhonnosti, kdy měla být statutárním zástupcem ve společnosti, jež byla v úpadku. Právní moci nabylo toto rozhodnutí ministerstva spravedlnosti 19. prosince. Hýsková tak nadále nemohla pokračovat v insolvenčním řízení se společností HMS.

Místo ní byla 28. prosince rozhodnutím předsedy českobudějovického soudu Tripesem určena insolvenční správkyní společnost 1. správcovská a konkurzní. Kritika soudce Strnada vychází ze skutečnosti, že toto opatření vložil do insolvenčního rejstříku až s tříměsíčním zpožděním, dne 25. března letošního roku. Konat přitom měl neprodleně.

Manipulace se spisem?

Rozhodnutí předsedy krajského soudu není nějaký bezvýznamný dokument, ale mimo jiné i důležité vodítko pro věřitele. Několikaměsíční skluz v povinnosti jej zveřejnit proto nelze brát za banální opomenutí, ale vyvolává podezření z vědomé manipulace s tímto spisem.

Právní zástupci HMS se domnívají, že tímto nepochopitelně liknavým postupem soudce Strnad rezignoval na řádný průběh soudního řízení, čímž ohrozil práva jeho účastníků. Sedm měsíců trpěl ve funkci insolvenční správkyně Hýskovou, postrádající požadované zvláštní povolení. Neobeznámil včas účastníky řízení s procesním stavem, čímž porušil i svoji nestrannost.

Společnost HMS se s přihlédnutím k těmto okolnostem obrátila na českobudějovický soud se žádostí o prošetření zákonnosti tohoto postupu, zda je správný a spravedlivý.

Konflikt zájmů ve Strakonicích

Podezření z manipulace se spisem v případu HMS je už několikátá podivná aktivita v pořadí, vyplouvající v poslední době na povrch kolem soudce Zdeňka Strnada.

Loni došlo k neobvyklému sporu mezi Strnadem a vedením města Strakonice. Říjnové komunální volby opakovaně vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost, které získalo nadpoloviční většinu hlasů. Jeden z neúspěšných politických subjektů však podal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích stížnost na neplatnost voleb.

Případ byl přidělen soudci Strnadovi, který volby zrušil a nařídil jejich opakování. Strakonická radnice se odvolala k Ústavnímu soudu, který před Vánocemi odložil vykonatelnost rozhodnutí do té doby, než definitivně pravomocně rozhodne.

Radnice Strnada podezírá z podjatosti a vidí za jeho nezvyklým rozhodnutím osobní motivy. Město Strakonice loni zamítlo stavbu malé vodní elektrárny na řece Otavě v blízkosti strakonického hradu, národní památky ze 13. století. Za projektem stála firma Landreal, ovládaná bývalým komunistickým ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. V minulosti ji kontroloval jeho syn, současný ministr zemědělství stejného jména.

Strakonický starosta Břetislav Hrdlička upozornil na skutečnost, že Zdeněk Strnad pracoval jako právník na ministerstvu zemědělství v době, kdy zde působil Miroslav Toman mladší jako první náměstek. Radnice proto rozporuje nestrannost soudce Strnada, který se měl kvůli možné podjatosti z rozhodování o neplatnosti voleb vyloučit. Důvod je zřejmý. V minulosti spolupracoval s člověkem, jehož rodinně spřízněná firma se octla ve sporu s radnicí.

V konfliktu zájmů

Nedávno vyšel najevo ještě závažnější případ soudce Strnada. V květnu 2012 mu byl přidělen návrh na insolvenční řízení se stavební firmou Stavcent. Rovněž nenavrhl vyloučení vlastní osoby z projednávání tohoto případu, ačkoli byl ve flagrantním konfliktu zájmů. Tato firma stavěla jeho rodinný dům, přičemž výstavba přilehlé garáže skončila až po podání tohoto návrhu.

V této souvislosti je zarážející, že Strnad delegoval rozhodnutí o návrhu na svoji podřízenou soudní asistentku, která ho zamítla nezvykle rychle pouhé dva dny po jeho podání. Vše nasvědčuje tomu, že se tak soudce zachoval jenom proto, aby jeho jméno nebylo přímo spojováno s rozhodnutím v této věci.

Pokud by byl návrh na insolvenci Stavcentu v té době uznán, hypoteticky hrozilo, že by její majetek mohl spadnout do insolvenční podstaty. To by se mohlo týkat i některých jím realizovaných a tehdy nedokončených nemovitostí. Svoji roli přitom mohly hrát i běžící záruční lhůty. Kdyby se toto prokázalo, došlo by nejen k porušení povinností veřejného činitele, ale také ke krácení práv věřitelů.

V listopadu 2012, už po kolaudaci všech nemovitostí manželů Strnadových včetně tehdy nedostavěné garáže, byl podán nový insolvenční návrh na Stavcent. Tentokrát už nebyl případ přidělen původnímu soudci Strnadovi, ale jeho kolegovi Šimkovi, který firmu poslal do insolvence.

Proč se nevyloučil z řízení?

Judikatura řešící podjatost soudce je poměrně bohatá. Například Ústavní soud předjímá, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nemusí být založeno jen na skutečně prokázané podjatosti, ale i v případě pochybností o jeho nepodjatosti.

Pokud byl soudce Strnad v nedávné minulosti, ne-li ke dni rozhodnutí o insolvenčním návrhu, ve smluvním vztahu se Stavcentem navrženým na insolvenci, měl svému nadřízenému předsedovi Krajského soudu v Českých Budějovicích oznámit, že je z této věci vyloučen, protože existuje pochybnost o jeho nepodjatosti. To však neučinil a pochybností o neobjektivním přešlapu, jednom z řady, se už nezbavil.