Bohatí jsou rychlejší
10.04.2007 12:12
Zapomeňte na hokej, fotbal či atletiku. Chcete být u toho, kde se doopravdy něco děje? Sledujte plavání!
Statistiky mluví jasně. Pokud chcete být u stále dalšího posunování hranic lidských možností, zavítejte na některou z vrcholných plaveckých soutěží. Rekordní zápisy se tu v současné době mění rychleji než v kterémkoli jiném tradičním sportu. O vyspělých zemích to platí dvojnásob - plavecké úspěchy totiž nečekaně odrážejí jejich životní úroveň a technologickou vyspělost.
Vyšší a úspěšnější
Na březnovém plaveckém šampionátu v Melbourne padlo patnáct světových rekordů. Na posledním atletickém dva. „Voda je pro člověka netypické prostředí. Například atletika se díky tomu vyvíjela rychleji a také rychleji dosahovala elitních výkonů. Plavecký sport měl v tomto ohledu rezervy,“ říká trenérka Ivana Felgrová.
Na lepších časech v bazénech se podle Felgrové podílí nejen rozkvět tréninkových metod a technických možností, ale také čistě biologický faktor. „Lidé jsou dnes průměrně vyšší, tudíž lépe uzpůsobeni pro rychlejší plavání,“ připomíná. O vztahu výšky a plaveckých schopností svědčí nejlépe příklad bohatých skandinávských zemí a Nizozemska. Ač nepočetné, patří k „nejvyšším“ národům světa a zároveň k plaveckým velmocem. O tom, jak blahobyt působí na lidský vzrůst, zase vypovídá statistika z Korejského poloostrova. Obyvatelé prosperující Jižní Koreje jsou v průměru o osm centimetrů vyšší než jejich krajané z komunistického severu - a to za pouhých 54 let odděleného života.
Druhou stranou téže mince je technologická vyspělost. Ve vývoji plaveckého sportu procházejí radikální proměnou jak plavky sportovců, tak sportoviště. „Montovaný bazén, který byl vystavěn na právě skončeném mistrovství světa v Melbourne, je naprostou novinkou. Třímetrová hloubka (běžný bazén má 1,5-2 metry) eliminuje vlnění během plavání. Proudy vznikají hlouběji pod povrchem,“ říká Daniel Jurák z FTVS v Praze. „Podle zahraničních odborníků může tato novinka znamenat i několik desetin vteřiny na jednu délku bazénu.“
Zlaté plavky
Lepším časům mohou podle odborníků napomáhat i nové technologie a materiály u plavek.
„Plavky dělají strašně mnoho, speciální materiály mají vliv nejen na výkon, který může být lepší na padesátimetrovou délku i o několik desetin, ale i v psychické rovině,“ říká Jiří Jedlička, v melbournském bazénu nejlepší z českých plavců. „Závodník se cítí o hodně víc nadnášen.“
Současné světové jedničce, fenomenálnímu Američanu Michaelu Phelpsovi, vyrobila firma Speedo dlouho utajované vybavení přímo pro podmínky melbournského mistrovství. „Baltimorská barakuda“, jak jednadvacetiletému plavci někdy také přezdívají, je vrcholným představitelem propojení výborných tělesných předpokladů (193 cm výšky a 203 cm rozpětí rukou) s technickými novinkami a vědeckým vkladem do tréninku. S plaváním začal v sedmi letech a už za čtyři roky přešel pod tréninková křídla uznávaného Boba Bowmana, který mu připravil přesně rozpracovaný plán deseti tréninků týdně.
Za necelých pět let si talentovaný mladík doplaval pro první světový rekord; dnes jich už má na kontě dvacet a stejný počet titulů z mistrovství světa či olympijských her. Plaváním žije: „V 6.15 vstávám, hodinu a půl plavu, najím se, vlezu zpátky do postele. Pak zase plavu, jím a šup do postele.“ V Melbourne vyhrál Phelps sedmkrát, pětkrát z toho dokonce ve světovém rekordu. To se dosud nikomu nepodařilo. Do sbírky světových prvenství vzápětí připojil další: sto padesát tisíc dolarů, které za své týdenní představení vydělal, je nejvyšší prémií v historii tohoto sportu.
Rekordy a peníze se vzájemně přitahují oběma směry. Funkcionáři mezinárodní plavecké federace to dobře vědí a na cestě za lepšími výkony uzpůsobují i pravidla. „Výraznou proměnou prošel například prsařský styl, u kterého byl povolen takzvaný delfínový kop po obrátce,“ říká Jedličkův trenér Tomáš Neterda o sporném manévru, jenž dokáže plavce významně zrychlit. Na delších tratích prý o více než půl vteřiny.
Pro plavání také v očích příznivců i sponzorů mluví v dnešním vrcholovém sportu neobvyklý fakt: na rozdíl od atletiky, cyklistiky či lyžování má v posledních letech čistý rejstřík z pohledu dopingu. Mezinárodní kontroloři nechytili žádné velké jméno typu olympijského vítěze či mistra světa. Tedy zatím. Francouzský deník L’Equipe nařkl během mistrovství pětinásobného olympijského vítěze Australana Iana Thorpea, že měl loni pozitivní test na anabolický steroid testosteron a růstový hormon. Hrdina olympijských her v Sydney se však útokům brání a vysvětlení žádá i mezinárodní plavecká federace FINA. „Stejně jako v ostatních sportech se říká, že ti nejlepší něco berou, a proto jsou o krok před konkurencí,“ říká Jedlička. „Dokud ale nikoho nechytí, je všechno čisté.“ Plavecký boom tak zatím může pořádnými tempy pokračovat.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.