Prohra na Euru
Trapas vrací staré časy nenávisti. Bílek už jde zase "ven"

Návrat do starých časů (které vlastně až tak staré nejsou). Pokřik "Bílek ven", pískání na Baroše, odepisování české fotbalové reprezentace. Debakl 1:4, který utržili Češi od Rusů, zanechává hlubokou ránu v atmosféře kolem národního týmu. Euro začalo špatně. "Věřím, že se zvedneme," řekl zachmuřený Michal Bílek.

Tohle bylo na ručník. Kdyby Rusové proměnili další šance, které měli, bylo by to tak 1:8. Ale i prohra 1:4 je ostudná. Česko ani Československo nikdy v historii nedostalo na velkém turnaji tolik gólů.

Když přišel Michal Bílek na tiskovou konferenci, tradičně se mračil. On se mračí i při výhře. Ale teď bylo cítit, že je hodně dole. Zklamaný. Vždyť hned v prvním zápase slyšel svoje osudové "Bílek ven". Čeští fanoušci jsou přísní. A když viděli stylizaci svých hráčů do lehce pohyblivých kůlů bez plotu, kolem nichž Rusáci slalomovým stylem prezentovali fotbalové komediantství, spustili antibílkovský pokřik.

Trenér se k tomu nevyjadřoval. Zastal se jen Milana Baroše, na nějž lidé při střídání pískali. "Toho jsem si ani nevšiml, ale je třeba říct, že Milan rozhodně není tím, kdo by pokazil zápas. Běhal, jezdil, bojoval, měl náběhy."

Český fotbalový ementál plný defenzivních děr Bílek nezastíral. Ono to ani moc nešlo. Je to okaté, když dostanete čtyři góly a dalších deset dostat můžete. "Obrana nebyla nejpevnější. Všichni jsme zklamaní, výsledek je drtivý. Rusové nás přehráli individuálně, skvěle kombinovali, měli velké šance. Oni mají opravdu vynikající tým."

To je pravda. Je třeba férově přiznat, že Češi na soupeře prostě nestačili. Rusové měli všechno, co tým Michala Bílka nemá - individuální odvahu, dynamiku, neskutečně rychlé nohy, bleskový přechod do útoku. "Přitom vstup do utkání jsme neměli tak špatný, prvních patnáct minut jsme dobře drželi míč, ale pak jsme začali mít problémy," shrnul Bílek.

Máme sílu, prý

Pokud byla řeč o vyšší třídě ruského fotbalu, musí se u toho připomenout také skutečnost, s jakou snadností k debaklu český tým přišel. Obrana, to byla tragédie. Kromě absolutní ignorace bránění od středních záložníků v čele s Jaroslavem Plašilem zklamal hlavně  klíčový hráč Michal Kadlec, který si navždy bude pamatovat číslo 17. To měl Alan Dzagoev, jehož záda Kadlec po většinu zápasu viděl. Dzagoev dal dva góly, oba vinou školáckého zaspání českého beka.

Bílek chce na trapas co nejdříve zapomenout. "Je to za námi. Uvědomujeme si, že v následujících zápasech musíme uspět, abychom to dnešní utkání napravili. Věřím, že na to máme sílu."

Když se to nepovede, propukne znovu naplno zlost, která byla skryta uvnitř českého fanouška - a to nikterak hluboko, což naznačila zmíněná verbální frustrace. Euro může zažít jeden hodně smutný příběh totální nesounáležitosti mezi národním týmem a příznivci. Přiznejme si, po pátku je k tomu velmi blízko.