Světový motosport má za sebou smutný rok. Tragické nehody k němu patří od nepaměti, ale letošní úmrtí Dana Wheldona a Marka Simoncelliho zasadily světu rychlých kol obzvlášť zdrcující rány, když přišel během jednoho říjnového týdne o dva talentované šampiony.
Brit Wheldon zahynul v americké formulové sérii IndyCar v neděli 16. října v Las Vegas, Ital Simoncelli z nejprestižnější motocyklové disciplíny MotoGP zemřel v malajském Sepangu o týden později. V obou případech jde o závodní incident s tragickou tečkou. Události však nemají mnoho společného v přístupu k bezpečnosti striktně vyžadovaném Mezinárodní automobilovou federací FIA. Při amerických závodech jde o něco úplně jiného.
Odborný motoristický svět se shoduje, že Simoncelliho úmrtí byla nešťastná náhoda, které se nedalo předejít, zatímco američtí pořadatelé byli kritizováni za mizerná bezpečnostní opatření, jejíž obětí se Wheldon stal.
Talentovaný Simoncelli, mistr světa slabší kubatury do 250 ccm z roku 2005, měl být motocyklovou hvězdou příštích let, nástupcem legendárního Valentina Rossiho, kterého poťouchlý osud nešťastně donutil hrát ve smrti čtyřiadvacetiletého kamaráda jednu z hlavních rolí.
Nic než smůla
Právě Rossimu a Colinu Edwardsovi vletěl Simoncelli pod kola, když se pral se smykem své hondy. Rossi a Edwards mu pak přejeli hlavu a krk. Všichni se okamžitě podivovali, jak mohla při incidentu spadnout Simoncellimu helma. "V životě jsem nic takového neviděl a doufám, že už neuvidím," řekl pro TÝDEN přímý účastník závodu Karel Abraham s tím, že tragédie byla především obrovská smůla, ne selhání bezpečnostních opatření. Ta jsou totiž rok od roku přísnější, proto je podle brněnského závodníka velmi složité na Simoncelliho nehodu okamžitě zareagovat.
"Nevím, co by se pro naši bezpečnost teď dalo udělat víc. Byla to ohromná smůla. Rossi nebo Edwards mu museli najet předním kolem přímo za krk, podebrat mu helmu a sundat mu ji přes hlavu. Byla to obrovská síla, protože helma vám z hlavy jinak jen tak nespadne," uvedl Abraham, který kolem bezvládného Simoncelliho projel jen pár vteřin po nehodě.
Okolnosti Wheldonovi smrti jsou jiné, mnohem více varující. Problém je totiž v samotné podstatě oblíbených amerických oválů, na kterých se závody za mořem většinou jezdí. Přecpané tratě a absence bezpečnostních zón, které jsou běžné v závodech pořádaných FIA, dávají v kritických momentech často jen mizivou šanci vyhnout se tragédiím, a to zvlášť při řetězových nehodách, které nejsou jsou při závodech v USA nijak výjimečné.
Navíc americké závodní vozy mají do bezpečnostních standardů například formule 1 hodně daleko. "Co se týče technologií, jsou americké série daleko za formulí 1, která je v tomto ohledu absolutní hi-tech," uvedl expert a bývalý manažer stáje McLaren Pavel Turek.
Svatá formule 1
Americké závody jsou z podstaty věci mnohem nebezpečnější. Rostou v nich rychlosti a klesá přítlak vozů. Minimální kolize pak snadno vyústí v řetězovou nehodu, která v případě Wheldona skončila katastrofou. Jenže tam jde hlavně o show, pro kterou udělají všechno. Pokud se bezpečnostní standardy za oceánem budou i nadále zlepšovat jen velmi neochotně, přijdou v budoucnu nevyhnutelně další oběti.
Zářivý příklad uvádění bezpečnostních opatření do praxe udává formule 1, ve které nedošlo k tragické nehodě od roku 1994, kdy v Imole zahynul jeden z největších pilotů historie Ayrton Senna.
Od té doby se všechno změnilo. Okruhy, monoposty, vybavení závodníků a mnoho dalších věcí. Na pohled hrůzně vypadající nehody dopadnou většinou tak, že závodník vystoupí z kokpitu svého vozu téměř nezraněn. Možná i proto má královna motosportu tak obrovskou sledovanost po celém světě. Smrt, zdá se, nepřitahuje motoristické fanoušky tolik, jak by se na první pohled zdálo. Poučí se i Amerika?
