Sparťanský hrdina
Fanoušci opěvovali Juliše. Měl jsem husí kůži, přiznal střelec

V lize ještě nikdy nenastoupil v základu, v Evropě ale za Spartu válí. Jednadvacetiletý fotbalový útočník Lukáš Juliš už podruhé naznačil, že v něm dřímá velký talent. Když ve čtvrtek večer rozhodl o výhře 1:0 nad Krasnodarem, vyprovázelo ho 14 tisíc diváků mrznoucích na tribunách letenského stadionu potleskem.

V chladném večeru se fanoušci snažili zahřát různě. Skákali, tleskali, při úvodním choreu dokonce v kotli zapálili ohně. Jenže důvod k radosti, jež by ztuhlá těla alespoň na chvíli zbavila sžírajícího pocitu zimy, stále nepřicházel. A to přesto, že v první půli měla Sparta hned několik šancí jít do vedení.

Krasnodar vůbec nepřipomínal tým, který ve skupině předčil Dortmund. Letenští ho dobře stanovenou taktikou doslova vymazali ze hřiště. V zakončení si ale sami nevěděli rady. A tak pálili do tribun, vedle brány, nebo když už to vypadalo opravdu slibně, trefili blokujícího protihráče.

Až v 64. minutě to vyšlo. Dočkal odcentroval a mladík Juliš hlavou dostal míč do sítě. "Taková šance se prostě musí dávat a já to naštěstí dal. Je to můj nejdůležitější gól v kariéře," jásal po zápase útočník. Přitom, kdyby byl zdravý kapitán David Lafata, hrdina čtvrtečního večera by pouze klepal kosu na střídačce.

Odkdy jste věděl, že budete hrát?

Tušil jsem to zhruba od úterý, nebo od středy, ale nic jsem nevěděl stoprocentně. Že nastoupím, mi řekli až dvě hodiny před zápasem.

Připravoval jste se nějak psychicky?

Snažil jsem se nemyslet na to, že jde o velký zápas. Hlavně jsem se těšil.

Byl jste hodně nervózní?

Popravdě ano, ale lidi na stadionu vám pomůžou, povede se první kontakt s míčem a nervozita z vás spadne.

V lize jste ještě nikdy v základu nenastoupil, zato v pohárech už podruhé za sebou. Jak tuhle kuriozitu vnímáte?

Vždy, když dostanu příležitost hrát od začátku, snažím se odvést maximum a je mi jedno, jestli nastoupím v lize nebo v poháru.

Byl to nejtěžší soupeř, proti kterému jste hrál?

Asi ano. Byli dobří, ale věřili jsme si na ně. Měli jsme video, udělali si taktický plán a splnili ho. Naštěstí jsme je do ničeho nepouštěli, naší šanci jsme proměnili a vyhráli.

Jak se vám spolupracovalo s Kehinde Fataiem v systému 3-5-2?

Hraje se s ním dobře. Měli jsme za úkol nabíhat za obranu, abychom nedostávali míče do soubojů s jejich vysokými stopery. Myslím, že se nám to docela dařilo.

Přestože jste hrál na hrotu, musel jste také bránit. Je to pro vás hodně nezvyklé?

Už jsem z toho potom nemohl. Je to náročné, ale taktika byla jasně daná. Měli jsme pokyn, že když Krasnodar povede útok z jedné strany, tak útočník z té druhé se musí vracet s obráncem.

Myslíte, že s podobnou taktikou uspějete i venku?

Vůbec nevím. Hru mají založenou na držení míče, v tom budou pokračovat a dávat si víc balonů do vápna. Myslím, že přitlačí ve střelbě, tady měli jen jednu střelu. Ale věříme si. Dáme tam gól a postoupíme.

Jak vám bylo, když jste šel střídat a vyprovázela vás stojící a skandující Letná?

Měl jsem husí kůži. Bylo to super.