Šestnáct možných soupeřů je v osudí pro fotbalovou Slavii i Plzeň v rámci losování prvního kola jarní vyřazovací fáze Evropské ligy. Většina z nich zní atraktivně, přes zbytek se dá zase projít dále a vybojovat nejen postup, ale i finanční zisk navíc. České kluby by si přály tým, přes který se dá projít a zároveň zaplní stadion, což třeba s belgickým Genkem pravděpodobně nenastane, nebo nastane, ale za cenu výrazně levnějších lístků. A proto bych si alespoň pro jednoho českého zástupce přál za soupeře španělskou Sevillu s Tomášem Vaclíkem v bráně.
Na první pohled nezní aktuálně druhý tým španělské ligy tak lákavě jako londýnské duo Arsenal nebo Chelsea, na druhou stranu by však do Česka podruhé v letošní sezoně dorazil soupeř, který vyhrál Evropskou ligu třikrát v řadě v letech 2014 až 2016. Sevilla navíc hraje momentálně ve skvělé formě, kdy v domácí soutěži prohání stálice v boji o trůn Barcelonu s madridskými rivaly Realem a Atléticem.
V létě se do španělského klubu přesunul ze švýcarské Basileje Tomáš Vaclík a české zastoupení vždy budí zájem nezaujatých diváků. A nejen jich. Fanoušci aktuálního vicemistra by měli navíc o náboj postaráno, zvláště když se v brance soupeře objeví bývalý hráč tolik nenáviděné Sparty.
Vaclík navíc dává všem najevo, že přestup do Sevilly mu svědčí. V listopadu byl vyhlášen nejlepším hráčem La Ligy, a to přitom nechal za sebou takové hvězdy jako Argentince Lionela Messiho, Francouze Antoina Griezmanna nebo Velšana Garetha Balea. Z jeho výkonů netěží jen druhý tým španělské nejvyšší soutěže, ale také česká reprezentace, které vychytal příslušnost v B divizi Ligy národů, a vidět člena národního týmu, pokud nehraje zrovna na domácí půdě mezistátní zápas, se nepoštěstí každý den.
Ze Sevilly by profitovali oba čeští zástupci. Cena lístků by klidně mohla být vyšší, stejně jako v případě Chelsea, respektive Arsenalu, a diváci stejně přijdou. Do posledního místečka zaplněný stadion uvidí atraktivního soupeře, který je v zimním chladném počasí zahřeje. Což si například u chorvatského Dinama Záhřeb lze jen těžko představit.
Navíc oproti anglickým soupeřům by mohla být hratelnější. Přeci jenom Seville by mrazivé klima nemuselo zas až tak vyhovovat. Se Sevillou se dá hrát, což dokazují nejen výsledky ve skupině, kde prohrála dva ze tří venkovních zápasů, ale také duel v předkole. Olomouc, která je v Česku téměř na dně tabulky, s ní prohrála "jen" 0:1, což rozhodně není nic ostudného, a inkasovala až v samotném závěru zápasu. A i venku se prezentovala sympatickým výkonem. A jen si vzpomeňte na vzájemné zápasy Slavie se španělskými týmy, v nichž v posledních deseti letech rozhodně nepropadla. Ani Plzeň nemá tragickou bilanci a na vyrovnaný zápas na San Bernabeu bude dlouho vzpomínat.
Navíc české kluby v pohárové Evropě letos doma umí. Plzeň v Lize mistrů remizovala s ruským CSKA Moskva, když o výhru přišla vlastní hloupostí, a triumf nad italským AS Řím mají všichni v živé paměti. Slavia neobdržela v domácím prostředí ani gól, když přehrála francouzské Bordeaux i Zenit Petrohrad z Ruska, pouze s dánskou Kodaní remizovala 0:0. Pražané by v případě Sevilly měli o motivaci navíc, mohli by jí vrátit porážky z Ligy mistrů před jedenácti lety, kdy s ní prohráli 2:4 a 0:3.
