Hradec Králové bere vehementně za kliku prvoligových dveří. Už dnes, tři kola před koncem druhé fotbalové ligy, může po sedmi letech nakouknout zpět mezi elitu. Stačí drobnost, bodovat proti historickými úspěchy opředené, leč na šestém místě klopýtající Dukle Praha.
Hradec jde do zápasu s Duklou v pozici lídra. Ke stvrzení postupu stačí remíza, poté můžou propuknout oslavy a bušení se v prsa. V loňské sezoně se Hradec klepal o holé druholigové bytí, skončil na 13. místě. Letos kráčí hrdě za prvoligovou vizí. Z chroptícího otroka se stal zběh prchající tabulkou vzhůru.
Co může za náhlou změnu? Trasu prvoligového úprku prošlápl bývalý sportovní ředitel Hradce Luboš Kubík. Spolu s trenérem Václavem Kotalem udělal v týmu čistku a stabilizoval kádr. Z hostování v Jablonci se do Hradce vrátil Pavel Černý. Syn bývalého hradeckého kanonýra zdědil otcovy gólové choutky, se třinácti brankami nyní kraluje tabulce střelců druhé ligy.
Fotbalový internacionál Luboš Kubík však letos v lednu využil životní šanci a z východních Čech zamířil za oceán, kde působí jako asistent u reprezentace USA. Volný post sportovního ředitele obsadila neméně známá osobnost českého fotbalu, mistr bonmotů Ladislav Škorpil.
Prvoligové dostaveníčko pod lízátky
Pro získání vstupenky do nejvyšší soutěže už zdaleka nestačí jen umístění na prvních dvou příčkách tabulky. Příkladem jde loňský druholigový vicemistr Čáslav, jenž přenechal (za 8 milionů) místo v první lize Slovácku. Hradec se však k postupu do ligy staví pozitivně. Městská radnice přislíbila týmu, který dělí od postupu jediný bod, pět a půl milionu korun.
"Hradec musí vybudovat vyhřívaný trávník a stadion osadit sedačkami. Na splnění obou podmínek má připravenou realizaci i peníze, nic tedy nebrání tomu, aby hrál v první lize na svém stadionu," řekl při středeční obhlídce stadionu ředitel svazu Ivo Lubas, jenž právě v Hradci začínal svou fotbalovou kariéru.
Hradec je fotbalové město. Do ligy patří. V sezoně 1959/60 dokonce slavil mistrovský titul. Dres "otroků" v minulosti oblékali například Vratislav Lokvenc, Rudolf Skácel, Karel Piták či Jaroslav Plašil. Kdo ví, zda se jednou (na stará kolena), do svého fotbalového rodiště nevrátí. Otázkou je, zda by hráli první ligu.
Chudé Ústí chce mezi bohaté
Na šťastný konec čeká také další druholigová pohádka, ta o chudém fotbalovém království z Ústí nad Labem. Stačí 3 body. Pokud fotbalisté ze severu v pondělí před televizními kamerami porazí slabou Čáslav, budou slavit postup do první ligy. Po 51 letech. Druhé místo v tabulce však v případě Ústí nemusí hned znamenat účast v nejvyšší soutěži. Skromný severočeský klub, v němž si hráči perou dresy sami, musí sehnat peníze na ligu i na hráče.
K postupu o patro výš nutně potřebují také vyhřívaný trávník. Ten je v nedohlednu. Fotbalisté Ústí by tak v případě postupu cestovali za domácími zápasy na 20 kilometrů vzdálený stadion v Teplicích.
"S Teplicemi jsme na tom již předběžně domluveni," říká sportovní manažer Ústí nad Labem Stanislav Pelc. "Zkusíme to proti Čáslavi dotáhnout. Ukázat, že tam patříme," burcuje tým trenér Svatopluk Habanec.
Foto: fchk.cz, fkusti.cz
