Nebýt zraněného malíčku, kvůli kterému přišel o přátelák s Tureckem, mohl gólman Petr Čech odchytat jubilejní stý zápas za reprezentaci právě v pátek v kvalifikačním duelu s Dánskem. Ten se ale nakonec Čechům vůbec nevydařil a brankář londýnské Chelsea inkasoval hned třikrát. Stovku tak nakonec završí až v úterý, kdy se výběr kouče Michala Bílka v Jerevanu střetne a Arménií.
Na domácí půdě by to podle slov třicetiletého gólmana bylo lepší oslavování, ale i jubileum dosažené venku má své výhody. "Trochu mě mrzí, že kdybych kvůli zlomenému malíčku nechyběl v Turecku, mohl jsem slavit stovku v Olomouci při domácím zápase. Ale člověk si při takovémhle milníku nevybírá. Důležité je, abych slavil výhrou. Tři body by byly nejlepší dárek. Co se týče emocí, venku je to o hodně snazší. Doma by mohlo přijít nějaké překvapení, dárek, což upoutá ještě větší pozornost," uvědomuje si.
A že nejde o jen tak ledajaký milník dokazuje to, že na něj Čech dosáhl teprve jako druhý český hráč v historii po Karlu Poborském. Ten má na kontě 118 reprezentačních startů. "Bylo by sice hezké ho překonat a znamenalo by to, že jsem si udržel svoje místo v národním týmu, ale na druhou stranu to není tak, že bych si dal za cíl, že překonám Karla a skončím. Za rekordem se až tak nehoním," tvrdí stabilní jednička mezi tyčemi národního týmu.
V době, kdy oslavil stovku v roce 2004 Poborský, už Čech sbíral reprezentační starty jako na běžícím pásu. "Nedokázal jsem si ale v té době ani moc představit, že mě to čeká taky. Měl jsem tehdy asi 25 nebo 30 startů. To si člověk těžko představuje, když mu do té stovky chybí vydržet v brance dalších 70 zápasů. Věřit jsem v ni začal vlastně až během kvalifikace na loňské Euro. Vidíte, že už přelézáte tu devadesátku. Navíc je mi teprve 30 let. Takže člověk už tuší, že by to mohlo dopadnout," zavzpomínal gólman Chelsea.
Ve svých začátcích si přitom brankářská hvězda během působení v mládežnických reprezentacích toužebně přála odchytat za áčko alespoň jeden zápas. "Stovka to předčila. Ne každému se to podaří. Navíc u brankářů musíte být jednička, jinak se do brány nedostanete. Hráči v poli to mají jiné, můžete nastoupit v 88. minutě a máte start. U brankářů je to specifické," pousmál se Čech, který nejraději ze všech 99 dosavadních startů vzpomíná na legendární bitvu s Nizozemskem na Euru 2004.
