Baráž s Černou Horou bude nejen bojem o 200 milionů korun, které dostane do své kasy Fotbalová asociace České republiky v případě postupu reprezentace na Euro, ale především bitvou proti negativismu českého fotbalového fanouška. Úspěch se má stát omluvenkou národního týmu za dlouhodobou absenci radosti.
Když si Marek Matějovský vzpomene na ten zápas, ještě teď se opotí. Byl u toho, když před dvěma lety, na premiérovém turnaji Michala Bílka v roli reprezentačního trenéra, prohrál národní tým s Ázerbájdžánem. "Bylo to hrozné," ví Matějovský. I když šlo jen o přípravný turnaj, deprese a negativismus uvnitř srdcí českých fotbalových fanoušků se jen prohloubily.
Bylo to totiž pár měsíců poté, co národní tým naprosto vyhořel v kvalifikaci na mistrovství světa, po tragických výkonech si nechal uniknout i baráž. K týmu přišel Bílek, jemuž u fanoušků i médií od počátku zabral status "kamaráda Ivana Haška, jenž na lavičce repre nemá co dělat", a hned na zmíněném turnaji prezentoval fotbalový trapas.
"Na ten turnaj v emirátech si opravdu ještě občas vzpomenu. Bylo to hodně nepovedené a nepustilo mě to dodnes, protože jsem u toho neúspěchu sám byl. O to víc jsem rád za to, že můžu být v týmu teď na baráž a třeba to odčinit," říká dnes Matějovský, jenž se do národního týmu vrací právě po dvou letech od nešťastné ostudy.
Rozmazlené Česko
Trenér Bílek mezitím prošel mírnou metamorfózou. Jeho týmu se moc nedařilo ani v kvalifikaci, fanoušci trenéra vypískávali, avšak s kusem štěstí, hereckého umu Jana Rezka a jediným skutečně povedeným zápasem na půdě slaboučké Litvy doklopýtala reprezentace do baráže. "Ale teprve teď přichází finále. Rozhoduje se o českém fotbale. A my na mistrovství chceme," burcuje Bílek.
Nic jiného mu ani nezbývá. Neporazit Černou Horu, to by pro něj znamenalo konec. Atmosféra mezi lidmi a fotbalisty je už tak napjatá. Dokonale ji popsal Milan Petržela, jenž na otázku, jaký je rozdíl mezi českým reprezentačním a "jeho" plzeňským publikem, nezištně odpověděl: "Tak samozřejmě je lepší, když vás lidé ženou, než když na vás pískají už ve druhé minutě." Kam mířil, netřeba dodávat.
Matějovský má jasno: národ je příliš namlsaný, neobjektivní. "Lidi si zvykli na úspěchy nároďáku, ale odešla možná nejsilnější generace hráčů a ti, co přišli po nich, to mají těžké, když byla laťka nasazená tak vysoko," říká a dodává: "Věřím, že by se nálada kolem týmu mohla změnit, kdybychom postoupili na Euro."
