Plzeňská euforie podpořená velkým štěstím a včasným uvědoměním si důležitosti situace. To jsou hlavní důvody, proč český fotbal ani popáté ve své osmnáctileté historii nechybí na mistrovství Evropy. V baráži vyřadil Černou Horu po výsledcích 2:0 a 1:0.
On-line deník TÝDEN.CZ se pokusil najít pět důvodů, proč kritizovaní Češi porazili Černohorce a nakonec pojedou do Polska a na Ukrajinu, kde se za půl roku koná svátek evropského fotbalu.
1. KONCENTRACE SÍLY. Ať je tenhle tým jakýkoliv, ať občas předváděl výkony, které ubližovaly divákům, jedno je nutné si přiznat: všechny velké a důležité zápasy v kvalifikaci zvládl. Doma se Skotskem (nic moc výkon, ale bojovnost), ve Skotsku (ač s neskutečnou klikou a rozhodčím darovanou penaltou), v Litvě (s přehledem a odhodláním) a pak baráž s Černou Horou (i když v určitých fázích v Podgorici měli Češi opět štěstí).
Všechny ty mizerné přáteláky či domácí marasmus se Španělskem sice znovu oživují bezmoc, ale klíčové zápasy ji vlastně hned zahánějí. Ať už je tenhle tým, i trenér, jakýkoliv…
2. PLZEŇSKÝ DOPING. Někdo požívá EPO, Michal Bílek má místo zobání Petra Jiráčka a další kluky z plzeňské bandy. Nejenže Viktoria dělá Česku reklamu v Lize mistrů, kam senzačně postoupila, ale vítězná vůle a hlad po úspěchu zapůsobily na českou reprezentaci jako účinný defibrilátor.
Petr Jiráček a Václav Pilař. Přesně takoví hráči národnímu týmu chyběli. Jeden bojovník, dříč, neúnavný rytíř, druhý drzý šikula, který si z ničeho nic nedělá. Oba dali v baráži branku, oba patřili mezi to nejlepší, co Česko ukázalo Černé Hoře.
3. HVĚZDY HVĚZDAMI. Kromě plzeňské injekce baráž prezentovala i sílu těch, od kterých se to čeká. A to je moc důležité. Tři jména: Tomáš Rosický, Petr Čech, Michal Kadlec. To jsou momentálně největší hvězdy českého fotbalu. Rosický předvedl skvělou šou v domácím zápase, kde se z něj najednou stal ten chlápek, jenž svou genialitou, fotbalovou odlišností, dokáže dělat úžasné věci.
Čech zářil v obou utkáních. S batmanskou maskou se stal českým fotbalovým superhrdinou. Měl pět nesmírně důležitých zákroků, byl ohromnou jistotou. Potvrdil, že si zaslouží respekt. A Kadlec? Nejlepší kvalifikační střelec je prostě defenzivní jedničkou. Zkušený, sebevědomý, bezchybný. Všimli jste si? Chybí Milan Baroš. Postrádal ho někdo?
4. SKVĚLÝ LOS. Byla to prostě klika, to je třeba si říct. Vylosování Černé Hory do baráže o Euro bylo od počátku hodnoceno jako pozitivní. I když se strachem a určitým respektem z hvězd, které se však ztratily v nevýrazném a málo nebezpečném týmu.
Na Černohorcích byla vidět nezkušenost, nervozita, zbytečné emoce. Stevan Jovetič, jeden z nejtalentovanějších útočníků Evropy, nepředvedl skoro nic. A Mirko Vučinič, kapitán a největší hvězda, jen pálil šanci za šancí. Ostatní? Šedý průměr. Z Černé Hory fakt nešel strach.
5. PÁLÍCÍ ČERNOHORCI. I přes tuto skutečnost však měli Černohorci šance. Pro Čechy mohou být budoucím důrazným varováním. Zahrajme si hru na "kdyby": Kdyby se trefili v jedné ze tří velkých šancí na Letné za stavu 0:0, pak by bylo zle. Kdyby proměnili alespoň jednu z ohromných domácích příležitostí, mohlo by to znamenat velký problém. Jenže místo toho stříleli vedle, do břevna, do skvělého Čecha. Naštěstí. A Euro 2012 je tak rázem české!
