Když v neděli přišel trenér fotbalové reprezentace Ivan Hašek na Štiříně mezi novináře, působil unaveně. „Moc jsem toho nenaspal. Pořád jsem přemýšlel, kde byly ty největší ztráty v kvalifikaci."
Co vymyslel? Kdyby nebyl diplomat, natřel by neúspěchy éry Petra Rady. Prohry, remízy, neúspěchy. „Ale to nechci. Mně osobně nejvíce mrzí ta remíza na Slovensku. Mohli jsme udělat ty body navíc," mžoural. „Ale když jsem to počítal, tak by nám ani výhra na Slovensku nemusela stačit - tedy kdyby teď ve středu Slováci prohráli v Polsku..."
ČTĚTE TAKÉ: Facka Slovákům bolí i Čechy. Moje vina, hlesl kouč
Petra Čecha nejvíce mrzí tři remízy. „Na Slovensku, ve Slovinsku a v Severním Irsku. V tříbodovém systému jsou to hrozné ztráty. To raději jednou vyhrát a jednou prohrát," deklaruje Čech.
A do třetice proměn reprezentačních myslitelů - Tomáš Necid smutní především nad domácí prohrou se Slovenskem. „To asi bolí nejvíc, jednoznačně."
Jenže bolest je zbytečná, aktuální přítomnosti nikterak nepomůže. Pomoci mohou jen pekař, podnikatel, pojišťovák, zedník... Tedy amatéři ze San Marina. „Slovinci by asi museli bejt levý, aby neporazili San Marino," ví moc dobře Necid. „Nebo by ten zápas mohlo San Marino proležet na trávníku až do konce," usmívá se.
„Polsko tam o poločase mohlo prohrávat 0:2. San Marino nedalo penaltu, pak ještě jednu velkou šanci. I když jsou ty dva týmy úplně jinde, nikde není psáno, že San Marino nemůže mít den," doufá Petr Čech. Pak však racionálně přiznává: „Slovinci jsou pro mě favorit na první místo. Slováci to budou mít v Polsku hrozně těžké, naopak Slovinci...Vždyť víte."
Ivan Hašek už myslí na budoucnost. „Teď se ale soustředíme na Severní Irsko," říká dokola a odmítá přednést svoje vize reprezentační lavičky.
Zůstane trenérským předsedou? Nebo ještě hraje se „slávistickou" variantou, tedy s Karlem Jarolímem? Nebo má v hlavě něco úplně jiného. „Až ve středu vám to všechno povím, pánové. Až ve středu...," usmívá se na novináře.
Foto: ČTK
