Úkol splněn. Čeští fotbalisté zdolali v pátek večer nejtěsnějším rozdílem Skotsko a dokázali se vrátit do hry o postup na mistrovství Evropy. Hodně jim nahrála i taktika soupeře, se kterou do Prahy přijel. Celý zápas prakticky jen bránili a předvedli ustrašenější výkon než týmy z mnohem horší reputací.
Petr Čech v české brance zasahoval jen při jedné vážnější akci, když se na malém vápně ukopl Marek Suchý, jenž ho trefil do hlavy, což bylo velké štěstí. Skotové by se jinak dostali naprosto zadarmo k vedoucímu gólu. Do té doby podnikli jen dva protiútoky, které skončily ještě dřív, než v podstatě mohly způsobit nějaké větší nebezpečí.
On-line deník TÝDEN.CZ vybral pět klíčových aspektů, které znamenaly první výhru české reprezentace v kvalifikačním cyklu o účast na evropském šampionátů pořádaný v roce 2012 Polskem a Ukrajinou.
TOMÁŠ ROSICKÝ
Čerstvě třicetiletý záložník se ukázal jako ten nejlepší vůdce týmu trenéra Michala Bílka. Během utkání vystřídal hned několik postů. Začínal na kraji, přesouval se do středu a měnil si místa jak s Polákem, tak s Plašilem. Svým pohybem nedal ani na chvilku oddychnout kapitánovi soupeře Darrenu Fletcherovi, který byl po celý zápas neviditelný a nevystoupil z Rosického stínu.
Rosický působil naprosto neúnavným dojmem. Skotové se celý zápas bránili a osvobozovali dlouhými odkopy. Český kapitán si ale i tak dokázal chodit do hloubi pole pro míče, které pak rozděloval mezi své spoluhráče. Vytvářel šance a kombinoval.
Obrovské plus pak přidal ve druhém poločase, kdy nahradil Jaroslava Plašila při zahrávání standardních situací. Po jeho rohovém kopu nakonec padl vítězný gól. S Rosickým je zkrátka reprezentace úplně jiný tým, než bez něj.
SKOTSKÁ ZBABĚLOST
Den před utkáním čelil Michal Bílek otázkám, jak se jeho tým vypořádá s rozestavením 4-6-0, které Skotové nakonec opravdu praktikovali. On tomu nevěřil, prý to nikdy neviděl. Totéž přiznal po utkání i Tomáš Rosický.
Oba pak od prvních minut viděli na vlastní oči, jak dokáže takováto taktika fungovat ve skutečnosti. Skotové před utkáním tvrdili, že chtějí vyhrát. Ale jak to chtěli dokázat, zůstane asi navždy záhadou.
Jejich totální defenziva byla parodií na sport, ve kterém potřebujete přelstít soupeře a k vítězství vstřelit o gól víc než druhý tým. A těch pár protiútoků?
To by se snad ani nemělo počítat. Statistika střel hovoří jasně. Češi dvaadvacet pokusů, Skotsko dva. To i Litva, která také před měsícem v Olomouci celý zápas bránila, byla směrem dopředu aktivnější.
ROMAN HUBNÍK
Ač hraje "jen" druhou německou ligu, tak v reprezentačním dresu podal opět skvělý výkon. Znovu dřel až do konce, vyhrával souboje, skvěle dirigoval celou obranu.
Důležité bylo, že dokázal uklidnit debutanta Marka Suchého, který v prvním poločase několikrát zkazil jednoduché přihrávky a ještě si dal málem vlastní gól.
Hubník by mezi tuto pětici patřil i přesto, kdyby nepodal takový výkon. On totiž vstřelil jediný gól zápasu, čímž zajistil české reprezentaci důležité vítězství a zachránil krk trenéra Bílka.
CHYBA ROZHODČÍCH
Ačkoliv Skotové byli po celé utkání bezzubí a jen bránili, mohlo být vše jinak. V 53. minutě totiž podnikli ojedinělý výpad na českou polovinu, míč letěl za české obránce, kteří ho na poslední chvíli hlavičkou poslali na jednoho ze skotských záložníků, a ten ho poslal směrem k brance, kde zakončil Jamie Mackie.
Jenže gól neplatil. Pomezní rozhodčí totiž signalizoval ofsajd už při prvotním centru do šestnáctky, Češi zbytek vypustili a neměli důvod se dohadovat. Opakovaný záběr však zpětně ukázal, že gól měl platit. Zakončující útočník byl totiž metr před obránci, za ně se dostal až později. To už ale rozhodčí pískl do píšťalky. Kdyby nepískl, ocitl by se národní tým v ohromném herním traumatu...
NASAZENÍ A ZVLÁDNUTÝ TLAK
Po celý zápas vynikal především kapitán Rosický. Ale i zbytek týmu ukázal, že se dokáže vyrovnat s obrovským tlakem, který na něj fanoušci i média vytvářeli po celý týden během přípravy na samotné utkání.
Vzhledem k tomu, jakým stylem hrálo Skotsko, bylo ještě mnohem náročnější vstřelit vytouženou branku a zvítězit.
Celý druhý poločas důrazně a aktivně napadali protihráče i v tříčlenných či čtyřčlenných nájezdech a to plnilo účel. Míč měli téměř trvale na svých kopačkách, což přineslo ovoce a tolik potřebnou výhru.
V dalším zápase se ovšem nesmí podcenit Lichtenštejnsko. Rosický a jeho tým musejí vytrvat v tempu z pátečního zápasu a znovu ukázat fanouškům, že umějí bojovat. Další zklamání by je poslalo ještě níž než po výhře nad Skotskem odčiněná prohra s Litvou.
