Charitativní zápas
Umírám, strach ze smrti ale nemám. Masér reprezentace boj nevzdává

O to, aby byli fotbalisté v kvalifikačních bojích co nejlépe připraveni, se stará i masér Vladimír Mikuláš. A to i přesto, že mu v únoru byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc ALS, amyotrofická laterální skleróza. Boj však nevzdává a věří, že právě jemu se díky vědomostem, které o tělu má, podaří nemoc zastavit či zcela překonat. Pomoci mu v tom chtějí i fotbalisté a futsalisté, kteří pro něj zorganizovali na pondělí v Chomutově charitativní zápas.

"Jsem z toho nadšený. Plní se mi tak sen, že se propojí mé dva světy, fotbalový a futsalový," řekl Mikuláš v rozhovoru pro ČTK a MF Dnes. "Kdyby to nebylo za těchto okolností, tak budu nejšťastnější člověk. Protože se moji chráněnci a mé dvě rodiny, za které bych položil život, setkají. A oni se setkají, když mi zachraňují život," dodal.

Fotbalisté se hned druhý den po návratu z Norska sejdou s futsalovými protějšky a společně se v rámci projektu "Futsal za život" pokusí vybrat peníze na transparentní účet pro Mikuláše, aby mu pomohli splatit hypotéku a vytvořit bezbariérové bydlení, aby byl připraven na dobu, kdy bude odkázaný na vozík.

"Jedno moje já se připravuje na to, že bude zle. Koukám po elektrických vozících, sháním auto, kam ten vozík složíme, musíme přestavit byt na bezbariérový, zařizuju si invalidní důchod. Mám respekt z nemohoucnosti. Ale druhé já si to nesmí připustit. Sice umírám, ale strach ze smrti nemám," prohlásil Mikuláš.

Věří, že právě on dokáže s ALS bojovat. Vzorem mu je bývalý fotbalista Marián Čišovský a teoretický vědec Stephen Hawking, který s nemocí žije již přes padesát let. "Kdo se nepere, za rok za dva zemře. Nebo je minimálně na vozíku. Pokud tu nemoc neberete jako neštěstí a snažíte se ji pochopit, věřím, že máte šanci si prodloužit život. Stephen Hawking je pro mě velká inspirace. Sice je ve všem limitovaný, ale žije. Musím to udělat podobně, ne se litovat," řekl.

"Já tomu říkám rýmička, což je pro chlapa obvykle smrtelná nemoc. Silně věřím, že mám poměrně velkou naději, že ji zastavím, protože se zabývám jógou, karatem, východními filozofiemi. Nemám strach ze smrti. Odmalinka. Jsem vychovávaný jako západní samuraj. Je to jako když obránce čelí Lionelu Messimu, což je taky nejsložitější soupeř. Vypíchnu mu aspoň balon? Mám proti němu šanci? Můžu ho vymazat? Třeba nebude mít svůj den," zvolil přirovnání.

Věří, že vše se děje z nějakého důvodu. "Když jsem si v osmnácti zranil koleno a skončil jsem nadějnou kariéru fotbalisty, tak mě to nasměrovalo k masážím a teď jsem v reprezentaci a pomáhám lidem. Postupně jsem zjistil, že to byl velký dar. Bylo skvělé, že to přišlo, i když to v první chvíli vypadalo jako osobní tragédie. Cokoli se stane, není náhoda. I když ta nemoc vypadá strašlivě, tak nikdy člověk nedostane úkol, který nemůže zvládnout," dodal.

Ačkoli se příznaky nemoci objevují a prsty neovládá tak, jak byl zvyklý, stále je rád součástí realizačního týmu a pomáhá fotbalistům masážemi zbavovat se únavy. "Mám den, kdy si nemůžu odemknout byt a zapnout košili. Když mačkám akupunkturní body, tak musím vynaložit hodně energie. Ale mám lokty. Pořád to jde, jen se musím přizpůsobit situaci a hledat nové techniky, protože dřív jsem extrémně masíroval prsty, které zeslábly. Cit naštěstí zůstává, ale abych vyvinul sílu, musím si pomoci," dodal otec dvouapůlročních dvojčat Samuela a Gabriela.

Za týden ho pak čeká svatba s přítelkyní Denisou. "Je to zvláštní období a nemůžu říct, že jen špatné. Za špatných okolností, to ano. Po jistých stránkách jsem ale nejšťastnější v životě," dodal.