Ještě před pár měsíci se psalo o nejhorším vstupu do sezóny v klubové historii, tento týden se na J-Stadium připravují oslavy zisku pátého titulu v řadě. Bídu a depresi vystřídaly na podzim ze dne na den rekordní série a člověk si říká, jak je to vlastně možné?
Štěstí je potřeba, to je pravda. Ale Juventus rozhodně letos neovládl Itálii jen díky němu, jak nedávno veřejně prohlásil krapet zhrzený milovník Neapole, Diego Maradona. Turínský klub nehrál zdaleka tak pohledný fotbal jako tým Maurizia Sarriho, ale má k dispozici zaměstnance, kteří v pravou chvíli umí zabrat a spolehlivě odvedou vše, co se od nich žádá.
Massimiliano Allegri sice jako profesionální fotbalista velkou díru do světa neudělal, ovšem trenéřinu by mohl vyučovat. Po taktické a analytické stránce patří k nejlepším v Itálii, po mentální stránce k nejlepším na světě.
Sami hráči sice během sezóny přiznali, že jim místy až nesnesitelně lezl na nervy a mnohdy se schylovalo k hádkám. V důsledku ovšem všichni obdivně akceptovali, co trenérův přístup s týmem udělal. Když Juventus překonal počáteční krizi, v podstatě po každém zápase Allegri poslal novinářům stejná slova. "Dnes jsme vyhráli, ale čeká nás další kolo. Musíme pracovat, ještě nemáme vyhráno."
S ledově chladnou tváří a zároveň zvláštní jiskrou v oku, která skrytě napovídala, že si je ziskem titulu jistý. Andrea Pirlo svého času prohlásil, že Allegri vnesl do týmu zvláštní klid, ačkoliv to tak při pohledu na jeho gymnastické prvky v technické zóně nemusí vypadat. K tomu specifické sebevědomí, které je limitováno respektem k soupeřům a vlastní pokorou.
Jeho rukopis byl mezi hráči jasně patrný. Stabilní a zkušená defenziva, včetně nestárnoucího Gianluigho Buffona, individuálně chybovala jen málokdy, přestože se do ní musel kvůli absenci Giorgia Chielliniho rychle zabudovat mladíček Daniele Rugani. V 35 zápasech tým inkasoval jen osmnáctkrát.
V záloze dostal Allegri to nejlepší ze Samiho Khediry. Ten má vedle Paula Pogby více prostoru pro vlastní invenci a ofenzivnější role mu podle Allegriho sedí více. Za necelý rok v Juventusu dal Khedira jen o gól méně než za celé angažmá v Realu Madrid, kde nastoupil k více jak stovce zápasů.
V útoku se Allegri mohl spolehnout na dobře vybavenou dvojici Mandžukič - Dybala. Především mladý Argentinec, jenž je občas nazýván novodobým Messim, mužstvo táhnul kupředu. Jeho střelecká produktivita vycházela z role, kterou mu Allegri na hřišti určil, a také z často nedoceněné defenzivní práce chorvatského parťáka.
Juventus je díky Allegrimu kompaktním, mentálně odolným týmem. I proto 48letý kouč před nedávnem prohlásil, že v příští sezóně plánuje vyhrát Ligu mistrů. Na první pohled "velkohubé" prohlášení není známkou arogance. Je produktem pozorovacích schopností muže, který cítí, že tým je na to po těžké sezoně konečně připravený.
Autorem je Michal Micka, fotbalový expert a komentátor kanálu Sport TV
