Pondělní utkání šestadvacátého kola anglické Premier League mezi Watfordem a londýnskou Chelsea skončilo pořádným překvapením, jelikož domácí dokázali zvítězit 4:1. Výsledek ale nebylo to jediné, co fanoušky zaujalo. Mluví se i o brazilském útočníkovi Richarlisonovi, který neunesl svůj odchod ze hřiště a po vystřídaní spustil mohutný pláč. Situaci zachytily i televizní kamery.
Podporovatelé Chelsea si musejí připadat jako ve zlém snu. Po domácí šokující prohře nad Bournemouthem museli v pondělí spolknout další hořkou pilulku. Jejich svěřenci totiž nezvládli ani duel na Vicarage Road a do Londýna si odvezli debakl 1:4.
Kdo může být naopak spokojený, to jsou fanoušci Watfordu. Klub z nemetropolitního hrabství Hertfordshire si šokující výhrou nad "blues" vypracoval šestibodový náskok na osmnáctou sestupovou příčku. Právě záchrana je pro mužstvo trenéra Waltera Mazzarriho jasnou prioritou.
"The Hornets" těžili proti londýnskému velkoklubu hlavně z týmového výkonu, všichni hráči bojovali stylem jeden za všechny, všichni za jednoho. Příkladem je i brazilské ofenzivní křídlo Richarlison, který přestože přišel do svého současného působiště teprve v uplynulém létě, má už nyní Watford zapsán tučným písmem ve svém srdci.
Dvacetiletý fotbalista patří na trávníku mezi nejaktivnější borce, častokrát na něm stojí celé útočné akce. Možná i proto velice těžce nesl to, že byl kvůli žluté kartě už v pětašedesáté minutě vystřídán. Rozhodnutí italského kouče ho dokonce rozplakalo, což zaznamenaly i televizní kamery. Na sociálních sítích najednou začal mladičký Brazilec čelit výsměšným komentářům.
Projevené city ale nebyly následkem nějakého ošklivého zranění, jak byste si možná mysleli. Richarlison jen prostě nechtěl pryč ze hřiště. "Plakal jsem, protože jsem chtěl hrát a pomáhat mým spoluhráčům," uvedl po zápase v brazilské televizi ESPN.
Na svého trenéra se však po zápase nezlobil, jeho rozhodnutí vzal sportovně. "Ten chlap, který vstoupil na hřiště, udělal práci dobře, takže je to v pořádku," řekl.
Někteří lidé si možná myslí, že je talentovaný střelec příliš dramatický a zbytečně emotivní, ale na druhou stranu je skvělé po delším časovém horizontu vidět fotbalistu, který kopanou skutečně miluje a svou lásku k ní dává patřičně najevo.
