Češi v Anglii
Vrba se může smát. Rosický i Čech válejí jako zamlada

Jsme zpátky. Hrajeme a máme formu. Přesně to vzkázali Petr Čech a Tomáš Rosický přes Lamanšský průliv do Česka reprezentačnímu kouči Pavlu Vrbovi. I všem, kteří je už posílali za přestupem do fotbalového pohodlí nebo rovnou do dědkovských papučí. Ještě ne.

Že by se mohl český fanoušek během jednoho jediného víkendu pokochat pohledem na Petra Čecha a zároveň i Tomáše Rosického v základní sestavě svých klubů? To znělo jako sci-fi ve stylu Návrat do minulosti. Až do tohoto víkendu, 21. kola, kdy se oba shodně objevili na place od první minuty. Vůbec poprvé v letošní sezoně Premier League.

Petr Čech se vrátil do branky v zápase proti Newcastlu. Předvedl dva skvělé zákroky, udržel čisté konto a jeho Chelsea vyhrála 2:0. Prostě jako za starých časů.

Ano, oficiální jedničkou je stále o deset let mladší Thibaut Courtois. Posazením na lavičku poté, co schytal proti Tottenhamu pět branek, mu chtěl kouč Mourinho možná jen říct: "Tak takhle ne, chlapečku. Nejsi takový borec, jak si myslíš..." A pustil z klece hladového Čecha. Po tak vydařeném zápase ho však bude zahánět zpátky jen těžko.

I fanoušci Chelsea se totiž přiklánějí ke své legendě. "Big Pete is the best",  "Courtois out",  "Who need Courtois, when we have Cech" (Kdo potřebuje Courtoise, když máme Čecha"), plnily se po zápase facebookové stránky Chelsea pochvalami na českého gólmana. Možná staronovou jedničku Chelsea.

Tak nějak si to Čech představoval, když během posledního reprezentačního srazu mluvil s českými novináři. "Trénuju a čekám. Nastoupím, až mi trenér Mourinho řekne. A na tu chvíli musím být připravený," říkal odhodlaně Čech před dvěma měsíci. Dvěma měsíci, které obrátily náladu českých opor naruby.

Z otloukánků lídři

Tomáš Rosický na tom byl tehdy ještě bídněji. "Netuším, proč nehraju. Sám nevím, co se děje. Je to čistě trenérovo rozhodnutí. Není to mým poklesem formy, zdravotně jsem taky v pořádku," nechápal Rosický svou roli notorického zahřívače lavičky Arsenalu.

Na pažbě měl od začátku sezony jen 160 odehraných minut. Patřil spíše mezi "subs not used", tedy nevyužité náhradníky. Navíc ten věk, 34 let, nepřináší zrovna v Arsenalu žádné superlativum. Do Londýna se však díky výhře 2:1 nad Islandem vracel s pohodou v kapse. A ta mu postupně nabobtnala. Trenér Arsène Wenger mu totiž konečně dal šanci.

Za posledních osmnáct dní se Rosický objevil hned čtyřikrát v základní sestavě kanonýrů, vstřelil i gól. Chodí si pro míče do hloubi pole, rozdává je, hledá "uličky" pro své spoluhráče. Ve včerejším zápase proti Stoke (3:0) se dokonce přichomýtl ke všem třem brankám.

5. minuta: Rosický parádně proniká vápnem, střílí, ale gólman Begovič jeho ránu k tyči vytahuje na roh. Z něj poté Koscielny dává první gól.

33. minuta: Sánchez si narazil míč s Rosickým a po jeho následném přiťuknutí zvyšuje na 2:0.

48. minuta: Rosický posílá do nadějného průniku po levé lajně Chamberlaina, ten je faulován. Z následného přímého kopu Sánchez dává už na 3:0.

Odmakáno, tři body. Pořádná fuška ale Arsenal teprve čeká. V sobotu hraje proti Manchesteru City, Chelsea zase míří do Swansea. Pokud se trenéři Wenger s Mourinhem budou držet trendu, že vítězná sestava se nemění, nastoupí oba Češi opět od první minuty. Snad. A trenér Vrba jistě doufá, že v takovém zápřahu vydrží jeho opory minimálně do březnového zápasu Česka s Lotyšskem.