Deník horolezkyně: Sněhulák na úpatí střechy světa
23.04.2007 10:33
21. 4. 2007 - Konec srandiček. Teď teprve začíná to pravý horolezení. Everest se nám pěkně vybarvuje, cestu do North Col nám zpestřila 700 metrů vysoká kolmá ledová stěna. Šest hodin jsem se trápila na laně s batohem na zádech, cepínem v ruce a mačkama na nohách. Ale nebyla jsem jediná, okolo mě bylo takových chudáků víc.
Fascinovaně a snad trochu i závistivě jsem pozorovala Šerpíky a Číňany, jak jen na jedné karabině lezou nahoru. Bez problému by mohli hrát Spidermana nebo předvádět kung-fu jak Želvy Ninja. Ale Taši mě utěšoval, že až to polezu podruhý, potřetí, počtvrtý..., že budu taky tak mrštná.
Po horolezeckém výkonu si užívám dny odpočinku, zčásti povinného (aby si tělo oddychlo) a zčásti vynuceného špatným počasím. Už druhý den se odehrává dle stejného scénáře. Probuzení do naprostého azuru, který se na minutu přesně ve 14.00 přeměňuje v chumelenici, vánici, zimu a trvá až do noci, děs běs. Přes den se tak alespoň procvičuju ve stavění sněhuláků. Včera jsem jednoho dovedla k dokonalosti – když totiž kuchař viděl mé umění, obětoval mrkev a hrnec. Zítra zkusím najít něco jako koště, nebo že bych zaimprovizovala s cepínem?
Jak jsem zmínila, kvůli psímu počasí jsme celé odpoledne a večer uvězněni ve stanech. Ale o zábavu máme postaráno. Naučila jsem se místní hru "parašo", trochu to připomíná naši hru "fazolky", hází se dvěma kostkama, mince se posouvají po políčkách mezi mušličkami. Zatím nejsem úplný přeborník, ale myslím, že za pár dní tomu přijdu na kloub a začnu to hrát o peníze jako ostatní.
Krom hraní je tu i varianta sledování filmu – jsme vybaveni malým domácím kinem, jenže výběr filmů je dost špatnej. Šerpíci jsou z něj nicméně nadšeni, tak jsem musela skousnout například Cat Woman. Ale oni mi to oplácejí ráno. Pravidelně mě budí už v 6.30 s horkým čajem, v osm přijdou s teplou vodou, abych se mohla umýt a přijít v devět na snídani.
Když nás počasí pustí, v úterý (24. 4.) bychom měli udělat další vynášku na North Col a tři dny tam přespat. Moc se na tu ledovou stěnu těším, myslím, že už jsem psychicky i fyzicky připravena ji zdolat jako ti kung-fu mistři.
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.