Červenobílá labilita. Růžičkův tým hazarduje s nadějí

Hokejisté pražské Slavie ke skoro už tradiční nestabilitě na gólmanském postu přidávají novinku - nestabilitu psychickou po vstřelené brance. V semifinále s Vítkovicemi už čtyřikrát nedokázali udržet pozornost po gólu, což je málem stálo i třetí zápas série. Vyhráli 5:3.

Slávisté na velikonoční pondělí jednoduše museli. Museli vyhrát, jinak by s Vítkovicemi prohrávali už 0:3 na zápasy a dovolená by byla na dohled. Do zápasu vstoupili skvěle, po Červenkově brance ale přišel další kolaps, dva rychlé góly Vítkovic.

ČTĚTE TAKÉ: Růžička poprvé porazil Hadamczika, Slavia žije

"Nepochopitelně často po vstřelené brance hned inkasujeme, i když na to hráče neustále upozorňujeme. Máme to v hlavě, kdybychom věděli, jak se toho vyvarovat, tak něco změníme," připustil po pondělním zápase slávistický asistent Jiří Čelanský.

Jeho svěřenci trpí skutečně jakousi fobií z vlastního vedení. Ve Vítkovicích v úvodních dvou duelech série se prosadili jako první, jejich radost ale vždy trvala pouze několik desítek vteřin. Stejně tak v pondělí na vlastním ledě.

Na třetí pokus ale slávisté své selhání stihli napravit, i díky vítěznému gólu Lukáše Havla. "Co k tomu říci, už se nám to stalo tolikrát, že je to neomluvitelné. Musíme se na to zaměřit a soustředit se hned na další střídání, abychom hned nedostali gól," varuje Havel.

"Asi se vždy trochu uspokojíme, podceníme situaci... Musíme to zastavit, jinak budeme bití a vymstí se nám to. Místo toho, abychom se vždy dostali do pohody, tak nás to naopak srazí a začínáme od znova," dodal červenobílý střelec.

Čisté svědomí na vítkovickém pondělním vzplanutí pak neměl ani slávistický gólman Dominik Furch: "Ty góly byly blbý, první a třetí bych možná vzal na sebe. Po vstřelené brance se vždy nějak uspokojíme a sami inkasujeme."

Foto: ČTK