Fanoušci vs disciplinární řád
Vulgarity? Mohlo se to řešit jinak, uvažuje šéf jednoho z fanklubů

"S hokejovým svazem, padlo ticho na zem." Tak smýšlí valná většina fanoušků o úpravách disciplinárního řádu, který takřka před měsícem vešel v platnost. Svaz se s jeho pomocí snaží vymýtit vulgární a urážlivé projevy v ochozech. Prozatím se však zdá, že funkcionáři šlápli vedle. Alespoň z pohledu hokejových příznivců, kteří se proti změnám snaží bojovat. "Řád není postavený šťastně. Kdyby se šlo postupnou cestou, mohlo to vypadat jinak," myslí si Jan Ptáček, šéf litvínovského fanklubu a jeden z autorů otevřeného dopisu pro vedení svazu.

Na hokejových stadionech už nějakou dobu platí nový disciplinární řád ČSLH. Jak se s ním fanoušci sžívají?

Zkušenosti jsou zatím takové, že se s tím na tribunách snažíme žít a pracovat. Náš pocit z toho, že nový řád není postavený šťastně, ale stále přetrvává. Myslíme si, že některé jeho pasáže jsou absolutně špatně definované a nepřesné. Ty "jemnější" části jsou podle nás navíc nesmyslné. Naopak mohou být zavádějící. Když se podíváme, jak to zatím vypadá s pokutami u jednotlivých klubů, tak i z toho jde vypozorovat, jak se s tím fanoušci i kluby vypořádávají. To, že by pokuty jako takové vyřešily ze dne na den chování fanouška, se nestane. To tvrdíme od začátku. Nejdřív měla přijít práce se samotnými fanoušky a nemělo se hned sahat k pokutám.

Snažíte se při jednotlivých zápasech nevhodné projevy alespoň trochu eliminovat, nebo emocím prozatím necháváte volný průběh?

V tento moment mohu mluvit jen za část lidí, ač v té skupině, kde si o tom povídáme, jsme všichni vedoucí fanklubů, nejenom lídři kotlů. Nechci mluvit jen o fanklubech jako takových. Ne že bychom se to uměle snažili regulovat, ale snažíme se přijít na cestu, jak se vyhnout tomu, aby za nás klub zbytečně platil pokutu. Je to hrozně těžké. Člověk i jako lídr kotle není primárně tím, kdo pokřik spustí. To stačí, když pokřik zazní z jakékoliv strany stadionu, respektive možná přesněji - z jakékoliv strany kotle. A jelikož je kotel naučený a je to pro něj zaběhlá činnost, tak se to po stadionu rozjede. Já se přiznám, že jsem se sám pokusil o určitou vtipnou regulaci několika pokřiků, když jsme hráli v Hradci Králové. Teď jsem zvědavý, jak se k tomu vyjádří disciplinární komise.

Řadů klubů už dostala za pokřiky svých příznivců pokuty. Myslíte, že by takový způsob trestu mohl pomoci? Finanční postihy jsou totiž poměrně nízké.

Myslím si, že je úplně jedno, jak je pokuta vysoká. Je jasné, že kdyby to bylo sto tisíc, tak se na to asi klub začne dívat jinak. Možná by to přineslo větší zlo. Protože si dost dobře nedokážu představit, co by s tím kluboví představitelé mohli dělat. Respektive si to představit dokážu. Obráceně. A tím se mělo začít. Mělo se začít komunikací s jednotlivými kotli. Můžeme si vzpomenout na situaci, kdy se ledové plochy dost často stávaly smetištěm. Několik let zpátky. S tím se také pracovalo postupně, poměrně zajímavě. Nejprve začal hlasatel upozorňovat, aby lidi na led nic neházeli, že za to klub může být potrestán. My sami jsme dostali pokyny ve stylu "Hele kluci, tohle ne. To je přes čáru." Bavili se s námi o tom. Kdyby se v tomhle případně postupovalo podobně, mohlo to být lepší. Na klubu mohlo zaznít, abychom ty a ty pokřiky nepoužívali nebo se snažili nenadávat rozhodčím cíleně celý zápas. Protože jsou to taky jen lidé, kteří mohou udělat chybu. Ty pokřiky navíc častou plynou z toho, že fanoušci sami moc dobře neznají pravidla. I když je pravda, že někdy se sudímu zápas naopak opravdu nepovede. Ale kdyby se šlo postupnou cestou, možná to mohlo vypadat jinak.

Fanoušci proto už před nějakou dobou sepsali otevřený dopis ČSLH, který podepsali zástupci příznivců všech čtrnácti týmů. Byli jste ohledně této věci jednotní?

V úvodní fázi byla jednota až překvapivá. Dopis vznikl během několika dnů. V momentě, kdy se někteří z nás potkali na některých zápasech a vznikla potřeba se k tomu vyjádřit. Ne každé stanovisko bylo úplně stejné a shodné. Ale to je dané tím, že tam, kde ten "problém" byl, tam přetrvává. Kde nebyl, tam nevzniká. Je to možná dané strukturou kotle, možná tím, jak se na daném stadionu fandí. Možná, že ne každý klub má tak vyhrocené zápasy, jako jsou třeba některá derby. Těžko si můžeme představit klidnou atmosféru na derby Hradec-Pardubice nebo Litvínov-Chomutov či Sparta-Brno.

K protestům hokejových nadšenců se vyjádřil i věhlasný komentátor Robert Záruba. A ne zrovna lichotivě. Jak se k jeho výrokům na sociálních sítích stavíte?

Ten tweet, kde zaznělo, že hokejoví fanoušci jsou stejní jako fotbaloví a snažil se všechny hodit do jednoho pytle, mě velmi zamrzel. A myslím si, že to tak není. Stále pevně věřím, že to pan Záruba nemohl myslet úplně vážně. Protože náš dopis rozhodně nebyl myšlen tak, že nám jde primárně o to, abychom mohli fandit vulgárně. Spíš nám šlo o to, že to všechno proběhlo ve stylu "hop-hned_šup" a hned vás budeme pokutovat. Možná, že i on trochu přehodnotil svůj postoj. V jeho twitterových příspěvcích jsem to trochu cítil.

Setkal jste se na druhé straně i s lidmi, kteří změny v disciplinárním řádu uvítali a souhlasí s ní?

Určitě nemluvím a nemůžu si to ani dovolit mluvit za všechny fanoušky na stadionu. Ale myslím si, že ten názor, že vulgarity na zápas nepatří, zaznívá i z řad fanoušků. Průzkum se asi dá udělat velmi těžko. Postoj toho, že se někomu nelíbí, že nový řád vůbec vstoupil v platnost, existuje. I když si nemyslím si, že by lidé souhlasili s jeho úplným zněním. Kdyby tam zaznělo jednoznačně, že budou postihovány hrubé či vulgární výrazy a rasistické urážky plus to, co v řádu už bylo předtím, tak by asi problém nebyl. Souhlas by byl daleko větší a širší.

Většina klubových příznivců s novými pravidly ale nesouhlasí a dává to dost hlasitě najevo. Probíhají v současné době nějaká jednání s ČSLH, kluby nebo mezi samotnými fanoušky?

My jsme se vydali tou cestou, že si každý z nás si vzal za úkol oslovit svého generálního manažera nebo člověka, který má na APK (Asociace profesionálních klubů - pozn. redakce) na starosti jednání zas svůj klub, aby k věci zaujal stanovisko. A to proto, abychom měli představu, jak se k tomu naše kluby staví. Víme, že ne úplně všechny s novým zněním řádu souhlasily. Těch zbylých ale byla nadpoloviční většina a tak disciplinární řád v tomhle znění prošel. Ve Slezsku už proběhlo setkání s některými moravskými kluby. Teď pokračujeme s tím, že bychom se v blízké době měli sejít ještě jednou. Tentokrát v Čechách. Setkání by se měl účastnit i pan Prokop Beneš, právník, jenž je viceprezidentem APK.

Boj za úpravy znění řádu a jasnější definice je zřejmě běh na dlouhou trať. Jakou naději na úspěch podle vás iniciativa fanoušků má? A přinesla dosavadní jednání něco pozitivního?

Jednání neustále probíhají. Je nám jasné, že během sezony asi nejsme schopni něco zásadního vyřešit. A kluby ani nevyvinou tu iniciativu. Nebo APK nebude ochotná změnit schválený disciplinární řád. To se asi letos nepovede. Přesto si myslíme, že do budoucna by bylo hrozně fajn, kdyby se povedlo dojít k úpravám a vyčistění. Aby to bylo minimálně určitým vodítkem, jak pracovat s fanoušky do budoucna. Ze dne na den se nedá měnit kultura tak specifického prostředí, která za mě navíc na devadesáti procentech stadionů až tak katastrofální nebyla. A ve zbylých deseti se jen dalo dělat něco trošku jinak. Pro mě je ale také hrozně důležité to, že se nám podařila jedna věc. Z mého pohledu neskutečná. Že jsme se v prostředí, kde funguje obrovská rivalita, dokázali na něčem shodnout. Můžu říct, že i "znepřátelené" kluby jsou na základě toho, co vyšlo v disciplinárním řádu, spolu schopny komunikovat na absolutně distingované úrovni. Řešíme tohle téma společně. Já si nedokážu představit, že bych třeba před třemi let šel a pozdravil se s šéfem sparťanských fanoušků, vyhledal ho a prohodil s ním pár slov. Po loňské sezoně bych asi nečekal, že se půjdu vítat a zdravit s klukama z Hradce. Třeba nás to donutí k tomu se nad celou věcí zamyslet a povede se nám lidi trošičku přetransformovat tak, že se bude fandit daleko vtipněji. Jen bychom na to potřebovali daleko víc času.