Brankář libereckých hokejistů Roman Will považuje postup do extraligového finále za odměnu po celé sezoně, která začala tvrdou dřinou v letní přípravě. Moc rád by s Bílými Tygry zvládl i poslední sérii proti Třinci. Mistrovský titul totiž dosud slavit nemohl. Pod Ještěd přišel po prvním libereckém triumfu v roce 2016 a v následujícím ročníku Severočeši finále s Brnem prohráli.
"Finále je nejvíc, co si člověk může přát. A my jsme natěšení, protože je před námi to, proč celou sezonu hrajeme a proč se v létě připravujeme," řekl šestadvacetiletý Will novinářům. "A titul je samozřejmě hrozně lákavý, úplně nejvíc. Člověk nikdy neví, kdy si to finále zahraje znovu," dodal Will.
Síly po náročné sérii s obhájcem titulu Kometou se jeho týmu obnovovaly snadno. "Po vyhrané sérii se regeneruje velice lehce. Sezona nekončí a všichni můžeme dál dělat práci, kterou všichni milujeme," prohlásil Will.
Ví, že i Třinec bude hodně těžkým soupeřem. "Jako kdokoliv jiný. Byla jím už Mladá Boleslav, bylo jím Brno. Oba to byli výborní soupeři a myslím, že to bude dobrá série. Nedokážu ani říct, v čem bude soupeř jiný, to je spíš otázka pro ostatní," podotkl Will.
Nejnebezpečnější Ocelář se mu vybíral těžce. "To bych mohl vyjmenovat všechny čtyři pětky. Stejně tak si myslím, že Šimon Hrubec by na takovou otázku odpověděl úplně stejně. Setkají se dva opravdu kvalitní týmy a nedá se vybrat jeden hráč," odmítl Will, že by se na někoho ze soupeřů speciálně připravoval. "Pro mě se de facto nic nemění. Já furt chytám ten stejný puk," dodal s úsměvem.
Cítí pohodu, i když má za sebou velkou porci zápasů: v sezoně nezasáhl jen do jediného z 62 soutěžních duelů. "Já ale chytání opravdu miluju, takže chci chytat každý zápas, jak to chce určitě i Mára (Schwarz). Jsem vděčný za to, jakého parťáka v něm mám, protože mi to neskutečně ulehčuje. I když přijdou těžké časy, je tím, kdo mi pomůže, a spolu to táhneme za ten správný provaz," ocenil Will.
Stejně tak si pochvaluje beka Martina Ševce a jeho přínos pro tým. "Martin je neskutečný spoluhráč. A není náhoda, že tam, kde je on, hraje klub finále. Klobouk dolů před ním. 'Švícko' je neskutečný kluk, my ho máme hrozně rádi a vážíme si toho, že je u nás v týmu. On ví, kdy věci uklidnit, kdy naopak zařvat, kdy udělat pohodu. On má tohle všechno, má čuch na to, kdy říct tu správnou věc. Lepšího spoluhráče si nemůžete přát," prohlásil Will. "To ale mohu říct o zbývajících klukách v šatně. Jsem šťastný za tu partu, co tady máme," dodal.
Ševc podle něho umí otupit tlak, který mužstvo cítí. "Když jde do tuhého, tak on vám připomene, že je to jen hokej. Všichni si pak uvědomí, že na světě jsou daleko důležitější věci, že hokej je zábava. Ale to nic nemění na tom, že všichni chtějí vyhrát," ujistil.
Hodně mu v minulosti pomohl i slovenský gólman Ján Lašák, s nímž se podělil o sezonu 2016/17. Z jeho pohledu byl na sebe Will občas přehnaně kritický. "Myslím, že tu přísnost v sobě furt trochu mám. A myslím, že to je dobrá vlastnost, jsem za ni rád. Ale je pravda, že Janko mi trochu otevřel oči, stejně tak i třeba 'Švícko'. Janko se mnou v tomto směru hodně pracoval, vážně mi moc pomohl. Jsem rád, že jsem ve svém hokejovém životě potkal takové persony," uvedl.
S přibývajícími roky už je klidnější, místy působí až flegmaticky, že ho nemůže nic rozhodit. "Nic jiného mi nezbývá, on by se z toho pak člověk mohl lehce zbláznit, kdyby to nějak moc řešil," usmál se Will.
"U gólmana to ale jinak ani nejde, že musí nepovedené chvilky ihned hodit za hlavu. Je spousta věcí, které neovlivníte. A já se soustředím jen na to, co ovlivnit mohu. A to je to, jak se zachovám při další střele. Pro gólmana je zásadní teď a tady," uzavřel Will.
