Bronz ze světového šampionátu na Slovensku jako by našeptával, že s českým hokejem je všechno v pořádku. Tenhle úspěch se však nesmí stát příjemnou ukolébavkou. Ve srovnání s ostatními týmy chybí totiž Česku úspěšná mladá generace, což může v budoucnu představovat velký problém. "Patříme mezi elitu, mládeži se ale nedaří," přiznává v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ svazový šéftrenér Slavomír Lener.
Když Slavomír Lener loni nastupoval do funkce svazového šéftrenéra, představil rozsáhlou koncepci, která má zabránit úpadku českého hokeje a v budoucnu ho udržet mezi elitou. Jenže i po skvělých výkonech na světovém šampionátu a příjemné bronzové tečce Lener přiznává, že český hokej má stále co zlepšovat.
Hlavním problém představuje především mladá generace. Té se na mezinárodní scéně dlouhodobě nedaří a základní otázkou je, kdo za pár let nahradí Jaromíra Jágra a spol. "Těch hráčů není tolik, máme však na čem stavět," zahání apokalyptické řeči Lener.
Na šampionátu získala reprezentace bronzovou medaili. Myslíte si, že to odpovídá současné pozici českého hokeje?
Určitě, potvrdili jsme umístění mezi elitou. Svědčí o tom také fakt, že jsme v mezinárodním žebříčku na pátém místě. Na šampionátech střídáme různé pozice, pořád ale patříme ke špičce.
Český hokej tedy není v katastrofální situaci, jak se často říká?
To ne, je ale důležité neustále pracovat. A to především s mládeží, zde je zřetelný ústup. Na juniorských šampionátech se nám nedaří, na přední týmy začínáme jasně ztrácet.
Co je tedy nutné změnit?
Hokej musí být především pro všechny. Když to řeknu s trochou nadsázky, tak ty největší hvězdy se často rodí na vesničkách, malých městech, v místech, kde nemají lidé tolik peněz. To ale nesmí být překážka. Musíme nastavit taková pravidla, aby hokej mohl hrát každý, kdo o to stojí.
A jak by se mělo konkrétně k mladým hráčům přistupovat, aby se sami chtěli zlepšovat a pracovali na sobě?
Všechno musí být spontánní, žádné přehnané soutěžení hned od začátku, žádný dril. Děti se musejí nejprve bavit, považovat hokej za hru. Tréninky také nesmějí být zprvu jenom hokejové. Je nutné kombinovat různé další hry, různé aktivity. Ať si děti s pukem nejprve hrají, potom ať začnou soutěžit. Koneckonců všichni ti Jágrové a Haškové vyrostli z radosti ze hry, ne z úmorné snahy chtít jenom vítězit.
Ostatní týmy, třeba úspěšní Finové a Švédové, ale také USA a Kanada, měly na šampionátu mladé celky. Česká reprezentace byla znatelně starší. Nebude to brzy problém?
Ano, je pravda, že tyto týmy mohly provést razantní omlazení a přitom si udržet kvalitu. Také u nás krystalizuje několik nadaných hráčů, třeba Ondřej Pavelec a Michael Frolík, v zámoří se daří brankáři Michalu Neuvirthovi ve Washingtonu, do kategorie mladých lze pořád ještě řadit Romana Červenku. Velkým talentem je pak třeba mladý Dmitrij Jaškin ze Slavie. Těch hráčů není tolik, ale máme na čem stavět.
Neměli by ale mladší hráči dostávat v národním týmu větší šanci už nyní?
Talentovaní hráči by měli dostávat šanci, určitě. Mně se třeba líbil Frolík. Pro něho a další mladé hráče je moc důležité podle mě také to, že teď zažili tu parádní atmosféru v týmu, zisk bronzu. A třeba Frolík hrál vedle Jágra. Mladší hráči musejí po boku těch starších zažívat úspěchy, to jim do budoucna moc pomůže.
Ve funkci svazového šéftrenéra jste už rok. Před nástupem do funkce jste představil koncepci, která by měla český hokej udržet mezi světovou elitou. Co se vám dosud podařilo realizovat?
Důležitým úkolem byla profesionalizace svazu a to se, myslím, daří dobře. Před mým nástupem zde například byli pouze dva profesionální trenéři, teď jich je osm. Na reprezentační úrovni se nám podařilo odbourat zápasy s výrazně slabšími celky, přípravná utkání teď hrajeme pouze s předními světovými týmy. Nově také rozjíždíme projekt hokejových akademií, který považuji za důležitý.
A jaké jsou vaše další plány?
Práce je hodně. Základním cílem ale zůstává umožnit hrát hokej každému, kdo o to bude mít zájem. Nebude to jednoduché už třeba jenom z finančního hlediska, když dojde k poklesu podpory od státu, ale i s tím se budeme muset nějak vyrovnat a tu situaci vyřešit.
Nyní jsme v hokejovém světě bronzoví. Kde podle vás bude český hokej za pět let?
Určitě budeme patřit dál ke světové špičce. Důležité je, abychom dokázali dobře pracovat s mládeží a tu představenou koncepci realizovali. Uvést do života nějaký projekt je otázka několika let, pak se ale musí vytrvat a pokračovat. Osobně si přeji, abychom na domácím světovém šampionátu v roce 2015 opět skončili na medailových pozicích.
