Během jediného turnaje se stal miláčkem národa. Nespoutaný hokejový rocker Lukáš Kašpar byl důležitou součástí národního týmu při jeho letošní senzační cestě za zlatem na posledním světovém šampionátu, momentálně pak září v Kontinentální lize, kde je nejproduktivnějším Čechem.
Sám na sobě změny nepozoruje. Přijde mu, že hraje pořád stejně, akorát to tam "více padá". I tak nějak se dá popsat úchvatná série, během které zaznamenal v Astaně dva hattricky v řadě, na které navázal dalšími dvěma góly v jednom duelu.
Za hokejovou hvězdu se pak pětadvacetiletý útočník nepovažuje. Na mistrovství světa v Německu sice proměnil dva klíčové nájezdy v play-off, to ale prý nic nemění: "Rozdíl je akorát v tom, že teď už kluky z národního týmu znám." Nyní se s nimi pokusí uspět ve Finsku na Karjala Cupu.
Jak to vypadá, když to tam, vašimi slovy, padá? To přeci není jen tak?
Trenér našemu útoku hodně věří. Hrajeme s Jirkou Novotným a jedním Američanem jednadvacet minut za zápas. Sedli jsme si docela dobře. On je střelec, Jirka výborně brání, umí nahrát a rozvést puk. A já jsem něco mezi tím.
Zažil jste někdy takovou sérii gólů?
Na něco podobného si nepamatuju. Teď to tam ale padá a jsem za to rád.
Je to hodně drahé, dát osm gólů ve třech zápasech?
Ani moc ne. Pozval jsem akorát ostatní kluky, co jsme v klubu cizinci, po zápase na véču. To bylo všechno.
V tabulce střelců i kanadském bodování se přetahujete s Romanem Červenkou. Popichujete se?
Já si nemyslím, že se nějak honíme. On chce pomoci jeho týmu, já zase tomu svému. Oběma nám to tam padá, což je jedině dobře pro český nároďák.
Jak v Rusku berou české hokejisty? Plno vás je v bodování nahoře…
Nevím, jak nás berou, Když se nám daří, tak to asi vidí, a když to bude pokračovat, jedině dobře do budoucna. Český hokej tam bude mít lepší jméno.
Co se pro vás změnilo přestupem do ruské ligy?
Hraje se tam jiný hokej. Bylo skvělé, že jsme přišli s Jirkou oba naráz, že jsme se už znali. Trenér nás cizince navíc od začátku drží spolu v jedné pětce a dává nám obrovský prostor na ledě. Za to od nás očekává góly, které dáváme… Snad to tak vydrží.
Říkal jste, že je v Astaně skvělá atmosféra. Jak to je?
Máme opravdu dobré fanoušky. Na druhou stranu je pro ně jednoduché fandit, když dáme doma vždycky pět šest gólů.
Čím svou náklonnost projevují?
Po zápase vždy čeká chumel lidí před kabinou. Tahají vás za rukáv, abyste se jim podepsal. A když se podepisuješ, tak tě za triko tahá někdo jiný, aby ses šel podepsat jemu…
Jaký je vlastně život v Astaně?
Nemůžu si ho vynachválit. Už první den jsem byl velice překvapený, jak to tam vypadá. Přiletěl jsem v noci a nová část města krásně svítila, jenom jsem se koukal kolem sebe. A když se podívám z okna, tak mám město jako na dlani.
Filmový Borat vás tak neodradil?
Je pravda, že když jsem do Astany jel, tak jsem se trochu obával, jak to tam se vším bude vypadat. Zatím to ale musím zaklepat, všechno je super. Prezident klubu a další lidé kolem něho jsou velcí hokejoví fanoušci, žádný velký tlak tam není. Samozřejmě že chtějí vyhrávat, ale myslím si, že je to umírněnější než jinde.
