KHL najíždí do poslední zatáčky, cílová rovinka bude vyrovnaná

Čas letí jako střela příklepem Denise Kuljaše a KHL polyká poslední sousta z porce základní části. Bojuje se o play-off, které bude v mnoha ohledech výjimečné. Ale to je v KHL vlastně každé. Od opojení Jaromírem Jágrem přes výluku Ovečkin included, přes evropskou expanzi až po návrat Ilji Kovalčuka, vždy bylo o čem psát a vždy bylo na co koukat.

Nová edice bude mít také spoustu lákadel. Moskevský orel roztáhl svá křídla až do Pekingu, liga získala zajímavé nové tváře a prošli jsme obdobím velmi ambiciózních přestupů. Pojďme ale poodhalit, kdo má jaké šance. Na západě se vyjasňuje podstatně rychleji a jako první si zajistily postup dva armádní kluby, SKA Petrohrad a CSKA Moskva. Jak úřadující šampion, tak i Fjodorovova "rudá" mašina působí neporazitelným dojmem, v obou případech drtivá ofenziva, chirurgicky přesná obrana a excelentní brankáři. V případě SKA to vlastně nikoho nepřekvapuje, ale v případě moskevského celku je přece jen na místě jisté podivení.

Až v samotném předloňském finále rozhodla zkušenost staršího mužstva Magnitogorsku. Dalo by se očekávat, že CSKA bude reagovat, jenže vysocí manažeři Rosněftu si evidentně řekli, že vrhnou své ekonomické pohledy jiným směrem, a místo toho, aby po odchodu Alexandera Radulova na restart do NHL zajistili adekvátní posily, soupiska vicemistra působila dost rozpačitě, nebojme se říci lowcostově. Ale evidentně to byl dobře promyšlený krok.

CSKA ukázalo záda všem svým konkurentům na Západě a do nadstavby šlo v minulé sezoně z prvního místa. Zas a znovu se opakuje typický příběh hráčů, u nichž je jedno, kolik berou, co mají napsáno na zádech, prostě makají jako tým a bez hvězdného lesku vítězí. Ostatně dva poháry Dynama Moskva nebyly náhodné a jak Dmitry Kvartalnov vloni, tak Igor Nikitin letos by mohli tuhle látku vyučovat spolu s Olegem Znarokem na univerzitě.

Když už je řeč o Znarokovi, Petrohrad je pro CSKA největším konkurentem. 220 gólů v základní části, která ještě není u konce, repasovaný Kovalčuk a faktor úspěchu Pavla Dacjuka předesílají do světa zprávu, že nás dost možná čeká nejlepší finále Západní konference všech dob. Pozor ale na černé koně v podání Lokomotivu Jaroslavl a Jokeritu Helsinki. Jokerit razí podobný styl jako CSKA. Mužstvo odliv hvězd nenahradilo jmény, ale skvěle fungujícím systémem a kompaktním týmovým pojetím. Ostatně patnáctizápasová vítězná série je dost výrazné varování.

V Jaroslavli čekali pouze na to, až mladý tým získá potřebné zkušenosti a dokáže se o svou skvělou obranu opírat až do finále. Předpokládám, že by to mohlo být letos. Co se týká Východu, Magnitogorsk ukazuje dlouhá léta, že pluje po zvláštní sinusoidě a po úspěchu přichází povětšinou pád. Už před dvěma lety bylo propíráno téma, že elitářům Mozyakinovi se Zaripovem je 35 let plus a je otázka, jak dlouho to na nich ještě může stát. Oni odpověděli velmi rychle. Mozyakin prožil následující rok nejlepší sezonu kariéry a Metallurg bez komplikací vyhrál Východní konferenci, před touto sezonou se ovšem situace změnila. Zapirov v klubu skončil a odešel Chris Lee. Jan Kovář neprožil tak kvalitní ročník a na výkonnosti Magnitky se to prostě podepsalo.

Mnohem lépe se prezentuje Kazaň, kde zažívá výborný rok Jiří Sekáč, velmi silný tým má Ufa, i když se do formy dostává až v závěru základní části. Počítat je nutné s Avangardem Omsk. Černým koněm Východu by měl být Avtomobilist Jekatěrinburg, který se pod zkušeným Vladimirem Krikunovem zbavil nálepky defenzivního válce a dlouhodobě se drží v popředí konference. Podobně je na tom Nizhnekamsk. Nicméně můj tip na letošní finále zní: SKA Petrohrad - AK Bars Kazaň.

Autorem je Ondřej Voršilka, komentátor televizní stanice Sport 1, která Kontinentální hokejovou ligu vysílá.