Čas letí jako střela příklepem Denise Kuljaše a KHL stojí na prahu již své deváté sezóny. Sezóny, která bude v mnoha ohledech výjimečná. Ale to je v KHL vlastně každá. Od opojení Jaromírem Jágrem, přes výluku s Alexandrem Ovečkinem, evropskou expanzi až po návrat Ilji Kovalčuka. Vždy bylo o čem psát a vždy bylo na co koukat. Nový ročník má také spoustu lákadel.
Moskevský orel roztáhl svá křídla až do Pekingu, novou tváří ligy se stal hvězdný Pavel Dacjuk a prošli jsme létem velmi ambiciozních přestupů. Pojďme ale poodhalit, kdo má jaké šance. Poslední finále svedlo dohromady CSKA Moskva a Metallurg Magnitogorsk.
Fjodorovova "rudá" mašina působila neporazitelným dojmem, drtivá ofenziva a excelentní Sorokin v brance. Až v samotném finále rozhodla zkušenost staršího mužstva Magnitogorsku. Dalo by se očekávat, že CSKA si to tentokrát vzít nenechá, jenže vysocí manažeři Rosněftu si evidentně řekli, že vrhnou své ekonomické pohledy jiným směrem a místo toho, aby po odchodu Alexandera Radulova na restart do NHL zajistili adekvátní posily, soupiska vicemistra působí dost rozpačitě a lacině.
Magnitogorsk ukazuje dlouhá léta, že pluje po zvláštní sinusoidě a po úspěchu přichází povětšinou pád, navíc elitářům Mozyakinovi se Zaripovem je 35 let a je otázkou, jak dlouho to na nich ještě může stát. Kazaň zásadně neposílila, stejně jako Ufa, Omsk či Dynamo. Jokeritu v play-off zatím docházel pravidelně dech. Takže se dá předpokládat, že investiční záměr vyjde Petrohradu.
Klub nejen že udržel kvalitní mužstvo z loňska, ale ještě dokázal přivábit Pavla Dacjuka. 38 let? Ještě dvě tři sezony může řádit a hlavně víme, co jsou v Petrohradu pro úspěch schopni podstoupit a obětovat.
