Ruská soutěž
Nekonečná evoluce. KHL se vyvíjí, přežijí jen silní

Čas, jakkoli jde o stabilní veličinu, pocitově ubíhá čím dál rychleji. KHL je v tuto chvíli ve vrcholné fázi své deváté sezony a je otázka, co přesně začne v měsíci srpnu. KHL šla strmě vzhůru. První sezona přinesla rozvrat mnoha hokejových "manželství" se Západem, dále následovaly expanze, ale třeba i výhrůžky o nesmyslném zapojení KLDR.

Liga mohla jít dál, nikoli ovšem tak, jak si myslí řada "odborníků". Ti škodolibě poukazují na fakt, že je pouhou černou dírou či rozmarnou milenkou oligarchů, kteří v mládí potají se zájmem sledovali zprávy o vývoji zápasů Detroitu či Toronta a rozhodli se vytvořit si stejnou, ne-li lepší hokejovou kratochvíli přímo pod nosem. Ale takovou, která by světu dostatečně ukázala svůj "balšoj" potenciál.

Ti "odborníci" mají do značné míry pravdu, ale vize nacpat do cirkusu co nejvíce čísel nedělá dobrotu. Je to o politice, obchodních zájmech a nyní i především o tom, že protiruské sankce nejvýraznějším hvězdám a většině cizinců před očima roztočily glóbus. Je však potřeba se na to podívat i z druhé stránky. Ze sportovního hlediska má KHL obrovský potenciál, a to nejen proto, že v ní hrají Kovalčuk s Dacjukem.

Ruský hokej má tradici, kvalitu a produkuje talenty, ať se vrcholná soutěž v zemi, či její hlavní sponzoři jmenují jakkoli. Na tom by KHL měla stavět, to by mělo být hlavní myšlenkou. Ne natahat do ligy celou Evropu, ale spíše dát Evropě najevo, že hrát KHL je prestižní. A prestižní ne proto, že to říká ropný gigant, který vám chce prodat několik (set) tankerů zemního oleje, ale proto, že se tam hraje ten nejlepší hokej na západ od Vancouveru a na východ od Toronta.

Hvězdné "neruské" hokejisty systém samozřejmě potřebuje, protože oni jednak generují zájem publika i jeho peněženek, ale také vytvářejí skvělou konkurenci pro ruské reprezentanty, které čekají celkem významné povinnosti vůči jejich rodné vlasti. Ligu by měly hrát pouze kluby, které na to mají sportovní kvalitu, ale hlavně prostředky.

Gazprom, Tatneft či Petrochemist mohou lít peníze do svých týmů i přes fakt, že nebudou muset dát 250 tisíc dolarů za výlet do Chabarovska. Zredukovat počet týmů, zachovat ty stabilní, dodržovat striktní konferenční geometrii a uspořádat skvělý šampionát.

Pak KHL přežije.