Hokejové problémy
Škrábanců na laku KHL přibývá. I kvůli Česku

Měla to být revoluce na ledové planetě. KHL, ruská hokejová liga, byla od začátku koncipována s jasnými cíli - oslabit dominanci zámořské NHL, legendární lize se kvalitativně přiblížit a v očích hokejistů získávat stále větší prestiž a jméno. Chvílemi se to dařilo, někteří hráči dokonce navzdory platné smlouvě zběhli z Ameriky do Ruska. Jenže poslední měsíce vrývají na nablyštěný lak světové hokejové dvojky pořádné škrábance. A těch dál přibývá.

Ruská liga zlákala na nablýskané dolary, luxusní podmínky a naoko bezedné pokladnice kdekoho. A odolat jejímu milionovému kouzlu nebylo snadné. Forvard Alexander Radulov kvůli němu zahodil nadějně rozjetou kariéru v NHL, jeho další krajan Ilja Kovalčuk pak utekl do Petrohradu navzdory rekordní smlouvě na víc než 100 milionů dolarů v New Jersey. Případů, kdy hráče před nabídkami z jiných destinací zlákaly finančně zajímavé ruské ledy, bylo daleko víc.

Dalším plánem KHL byla invaze vlastní hokejové mízy, pořádná expanze, která by přitáhla kluby z hokejových i nehokejových zemí. Slovensko, Česko, Chorvatsko, Kazachstán, Bělorusko, Lotyšsko, Finsko a různě odlehlé kouty Ruska. Ale výhledově třeba i Dubaj nebo Itálie. Tak měla vypadat mapa KHL.

Na první pohled megalomanský nápad se zpočátku celkem dařil, liga se rozrůstala, kvalitních hráčů přibývalo, fanoušci na novou soutěž začínali slyšet. Jenže poslední měsíce začínají ruským hokejovým bossům probouzet pořádně brouky v hlavě.

Doněcký Donbass, moskevský Spartak ale i pražský Lev. To jsou kluby, které si už příští sezonu nezahrají. U Donbassu je problémem ukrajinský konflikt, u Spartaku a Lva chybějí peníze. To je zarážející především u českého klubu, který došel až do finále. Ani natahující se ruka po Gagarinově poháru ale sponzorům nestačila.

Konec pražského klubu je přitom pro ligu citelným šrámem. Na první pohled zdravý produkt, který si získal fanoušky i renomé, potkal nečekaný krach. Málokdo tak teď tuší, kdy se něco podobného přihodí někomu dalšímu. Zvlášť, když se pilíře soutěže opírají o energetický gigant Gazprom, který kvůli ukrajinské krizi citelně utahuje kohoutky.

Do NHL za polovic

Kredit navíc začala liga ztrácet také v očích některých hráčů a dokonce i nezdaněné miliony dolarů jsou v určitých případech nezajímavou návnadou. Třeba útočník Leo Komarov zlomil hokejku nad štědrým platem v Dynamu Moskva a za zhruba poloviční příjem odešel do Toronta.

Jeho finský krajan Petri Kontiola zašel ještě dál, když se raději v Čeljabinsku sám vykoupil ze smlouvy a také zamířil do týmu Maple Leafs. Důvody - silná hokejová tradice, vlídnější prostředí. Láska k hokeji, která má opravdu silné kořeny.

Další věcí je daleko lépe zajištěná finanční stabilita zámořských klubů. Oproti Rusku si třeba vyděláte míň, máte ale daleko větší jistotu, že své peníze skutečně uvidíte.

O pohádkovou smlouvu si mohl z českých hráčů v KHL aktuálně říct i talentovaný útočník Jiří Sekáč, přiznal ale, že jeho snem je NHL. A kývl na nabídku Montrealu. A za moře odešel i šestadvacetiletý Fin Jori Lehterä, který hrál za Novosibirsk.

"V Rusku si sice můžete pěkně vydělat, ale když chcete hrát s těmi nejlepšími hokejisty, musíte stejně do NHL," řekl pro server Sportsnet.com generální manažer St. Louis Doug Armstrong. Po letech milionových flámů tahle pravda teď zřejmě dochází stále více hráčům.