Kdo zastaví propad českého hokeje?

Konec sezony býval obdobím, kdy český hokej hrdě oslavoval úspěchy vybojované na mezinárodní scéně. Doba medailí a světového uznání však jak se zdá končí.  Vypelichaný český lev dnes přestává budit respekt i u soupeřů druhé výkonnostní třídy.

České reprezentační výběry letos totálně zklamaly. Po letech velkých úspěchů souhrnně nazývaných zlatá éra českého hokeje přišel propad do průměru. Elitní reprezentační výběr skončil sedmý, výběr do dvaceti let na přelomu roku pátý a osmnáctka dokonce vypadla z elitní skupiny mistrovství světa. Jde o shodu náhod, či systémové chyby v českém svazu? Spíš to druhé.

1. Slabá mládežnická základna – Český hokej byl vždy považován za obrovskou zásobárnu talentů světového hokeje. A dnes? „Ve výběrech do šestnácti let Češi dominují, v sedmnáctkách jsou stále dobří, v osmnáctkách propadáváme a ve dvacítkách už nemáme šanci,“ zhodnotil před pár dny aktuální možnosti českých mládežnických výběrů pro TÝDEN.CZ první místopředseda svazu Zbyněk Kusý. Stejné to bylo i letos. Tým, který loni vybojoval na MS „17“ bronz, letos sestoupil z elitní skupiny šampionátu (viz Sebevražda českého hokeje).

Důvod je zřejmý. Každý, kdo má jen trochu šanci, prchá do zámoří. Podle zprávy švédského hokejového analytika Szymona Szemberga se žádná jiná evropská hokejová velmoc (snad kromě Slovenska) nemusí potýkat s tak masivním odchodem mladých hráčů do kanadských juniorských soutěží. Řečeno čísly – každý osmý Evropan, který byl v posledních šesti letech draftován v těchto soutěžích, má v kolonce narozen vepsánu obec ležící na území bývalého Československa. Mnoho hráčů tak k hokejovému růstu nedostane šanci a vrací se ve formě horší, než je extraligový průměr.

Jak reagují kluby v nejvyšší soutěži? Návrh zavést povinné nasazování mladých hráčů na soupisky „A“, jako je tomu v Rusku, světové mládežnické velmoci, smetávají ze stolu. Namísto toho ruší limity pro zahraniční hokejisty a tím posilují zahraniční reprezentace s ekonomicky slabšími soutěžemi v čele se Slovenskem. 

2. Špatná extraliga – Máme nejlepší hokejovou ligu v Evropě, holedbali se dlouho činovníci Asociace profesionálních klubů (APK). A nutno říci, že ještě před deseti lety měli pravdu. Bohatá ruská superliga hojně dotovaná místními oligarchy byla ještě v plenkách, slovenský sport se potýkal s nedostatkem peněz a skandinávské země společně se Švýcarskem a Německem neměly tak propracovanou práci s mládeží.

Světový hokej však utíká mílovými kroky dopředu a Češi očividně usnuli na vavřínech. Při vystoupení tuzemských týmů, ať už na klubové úrovni - Spengler Cup nebo Super Six (obdoba fotbalové Ligy mistrů), či reprezentační (Euro Hockey Tour), platí české výběry za slušného sparingpartnera na rozehrání, ale o velkém úspěchu nemůže být řeč. A co na to APK? Zcela zásadními rozhodnutími snižuje kvalitu nejvyšší soutěže a potažmo i zmíněných reprezentačních výběrů.

Rozšíření počtu účastníků v extralize, ze které se doposud nedá sestoupit, i mládežnických soutěžích ubírá konkurenci. Na výslunní se dostanou i hráči, kteří nemají extraligovou výkonnost. Omezení počtu startů pro jednotlivé hráče na Euro Hockey Tour (prý kvůli vysoké únavě hráčů) nedovolí připravit hokejisty na vrcholný turnaj. Švédsko bralo sérii vážně. A dnes jeho sehraný evropský výběr na turnaji dominuje. Obdobně je na tom i druhý finalista evropské Tour - Rusko. 

3. Chybějí hvězdy z NHL – Při každé ze šesti zlatých medailí ze světových šampionátů a olympijských her mohl český výběr spoléhat na alespoň jedno věhlasné jméno z nejlepší hokejové ligy světa. Rozhodnutí, zda přijet, či nikoliv, bylo zcela v kompetenci hráčů. Hokejové kluby platící za své ovečky horentní sumy však řekly dost. Nikdy v minulosti nezakazovali zámořští lékaři start na turnaji ze zdravotních důvodů tak jako v posledních dvou letech. Staří harcovníci ověnčení množstvím titulů světových šampionů navíc ztrácejí motivaci bojovat po předlouhé sezoně na mistrovství světa, které v posledních letech kvůli klesající konkurenci ztrácí kredit. 

4. Zkušenosti – Česko mělo v Moskvě jeden z nejméně zkušených týmu v historii. Hned devatenáct hráčů neodehrálo více než jeden vrcholný turnaj. A paradoxně za to může dlouhá řada úspěchů, které Češi vytěžili v posledních letech. Český tým se tehdy točil kolem osvědčené generace a mladíků v týmů přibývalo jen poskrovnu.

Očekávaná generační výměna vlastně přišla najednou před loňským šampionátem. Tehdy to (především díky životní formě dvojice Tomáš Kaberle - David Výborný) ještě vyšlo. Letošní šampionát však ukázal, jak moc velké osobnosti chybějí. Jedno pokažené utkání s Němci znamenalo úplný rozpad sebevědomí většiny týmu.

5. Chyby trenéra – O tom, zda mohl trenér Hadamczik povolat lepší hráče, se lze jen těžko dohadovat. Co trenér, to jiný názor. I na turnaji však severomoravský bard předvedl několik mírně řečeno překvapivých rozhodnutí. Brankář Čechmánek žádal volno pro utkání s Němci, leč marně. Urostlý obránce Klesla nedostával zpočátku prostor, byť patřil k tomu nejlepšímu, co český výběr ukázal. A nejlepší střelec extraligy Petr Sýkora (dlouho utopený na levém křídle)  nakonec namísto hry seděl v důležitých kláních na lavičce a čekal pouze na přesilovky. Ve výběru útočníků však Sýkora rozhodně nebyl nejhorší. 

Sečteno a podtrženo – český hokejový svaz v čele s šéfem reprezentační komise Vladimírem Růžičkou čeká horké léto. Změn je potřeba udělat hned několik a namlsaní čeští fandové nehodlají na další oslavy čekat dlouho.

Foto: ČTK