Na tohle léto NHL jen tak nezapomene, i když by na něj nejradši zapomněla okamžitě. Nebo, lépe řečeno, nikdy by ho raději neprožila. Ve středu odpoledne totiž zemřel Wade Belak. Už třetí hráč, který se ještě v minulé sezoně proháněl v zámoří mezi mantinely.
Jako první opustil nejen hokejový svět v polovině května Derek Boogaard z New Yorku, před dvěma týdny pak zastihla NHL zpráva o smrti Ricka Rypiena, který měl od nové sezony hájit barvy Winnipegu. A teď Belak. Otřesné léto.
Belak sice na rozdíl od svých dvou předchůdců už nepatřil mezi aktivní hráče, když v březnu ukončil v 34 letech kariéru, i tak ale jeho smrt zasáhla celou NHL.
Rodák z kanadského Saskatoonu odehrál v nejlepší lize světa 14 sezon a vystřídal celkem pět klubů. Přes Colorado, Calgary, Toronto a Floridu se dostal koncem roku 2008 až do Nashvillu, kde strávil poslední tři sezony.
"Celá naše organizace je šokována a zasažena nečekaným odchodem Wada Belaka. Wade byl milovaný člen naší organizace, skvělý spoluhráč a úžasný otec a manžel. Naše myšlenky a modlitby směřují k jeho ženě Jennifer a dětem Andie a Alex. Nabízíme jim naši pomoc v tomto těžkém období," stojí v prohlášení Nashvillu.
Belak byl nalezen mrtev zhruba v půl druhé odpoledne v pronajatém bytě v Torontu. Podle prvních zpráv nebylo zjištěno žádné cizí zavinění, spekuluje se však o možné sebevraždě 35letého tvrďáka.
Ten si v NHL získal respekt nejen svou tvrdou hrou (v 549 zápasech zaznamenal 8 branek, 25 asistencí a 1263 trestných minut), ale také svým bezprostředním chováním a osobitým smyslem pro humor. Nejčastěji si přitom střílel z narážek na svoji tvrdou hru.
Svým vystupováním si navíc otevřel cestu i na televizní obrazovky. Byl hostem několika známých pořadů a pro Leafs TV dokonce připravoval svůj vlastní Wade a Minute.
Naposledy působil jako host se svými postřehy během uplynulého play-off pro NHL Network, kde pracoval i s bývalým gólmanem Kevinem Weekesem. "Celá NHL je jako velice blízká rodina. Proto je to pro všechny tak zničující. Lidé ho znali nejen jako skvělého sportovce, ale i jako člověka," nechal se slyšet Weekes.
Zprávě o Belakově smrti nemohl uvěřit ani jeden z jeho posledních spoluhráčů Joel Ward z Nashvillu: "Byl jeden z nejlepších kluků, skvělý v partě. Každému pomáhal. A ať už hrál nebo ne, vždycky byl velmi pozitivní."
"Měl jsem obrovské štěstí, že jsem dostal šanci s ním dva roky v Nashvillu hrát. (Když slyšíte podobné novinky,) cítíte se bezradní a smutní," dodal Ward a jako by mluvil za celou NHL.
