Start nové sezony NHL se blíží každý okamžikem, kolotoč zápasu dlouhé základní části se naplno roztočí už v noci ze středy na čtvrtek. Nejkvalitnější hokejovou soutěž světa čeká rekordní počet duelů, její řady totiž rozšířil jednatřicátý celek - Las Vegas. Oficiální web NHL přinesl v posledních dnech unikátní přehled padesáti hokejistů, kteří si v novém ročníku zaslouží největší pozornost.
Žebříček společně vytvořili uznávaní odborníci, insideři i statistici. Do jejich výběru se nevešel žádný Čech, dominují mu kanadští a američtí hráči. Pojďme si společně představit deset borců, které v zámoří považují za to nejlepší, co bude na stadionech v nadcházejícím ligovém ročníku k vidění.
10. Braden Holtby (Washington)
Osmadvacetiletý Kanaďan patří tradičně k nejlépe hodnoceným brankářům celé soutěže. V posledních třech letech svůj tým pokaždé dovedl k nejméně jednačtyřiceti vítězným zápasům, za sezonu 2015/16 získal i slavnou Vezinovu trofej udělovanou nejlepšímu gólmanovi ligy. Právě on by měl být mužem, který Washingtonu konečně pomůže zlomit prokletí play-off a dovede mužstvo kolem hvězdného Ovečkina v boji o Stanley Cup daleko.
"Pro Capitals znamená všechno. Je klidný, v pohodě a představuje přesně to, co od brankáře očekáváte," prohlásil o Holtbym dlouholetý analytik NHL Brian Lawton. Pokud naváže na své výkony z posledních sezon, minimálně v základní části by Washington měl opět figurovat velmi vysoko. Jak to pak dopadne v jarních sériích, je už otázkou, ale sebejistý gólman představuje záruku, že na jeho postu mužstvo z hlavního města USA slabinu mít nebude.
9. Nikita Kučerov (Tampa Bay)
Ruské pravé křídlo, jehož přínos pro Tampu je už ve čtyřiadvaceti letech nesporný. Minulou sezonu měl fantastickou, ačkoliv jeho tým překvapivě vůbec nepostoupil do play-off, Kučerov nasbíral 85 kanadských bodů (40 + 45). V pořadí produktivity skončil pátý a v podstatě ve všech sledovaných statistikách dosáhl na životní maxima.
Nutno říct, že velmi produktivní byl ve všech svých dosavadních sezonách v NHL, naposledy ale vylétl ještě výš. Ofenziva Tampy představuje obecně velkou sílu, jména jako Stamkos, Killorn, Johnson, Kunitz nebo Palát patří do úzké světové špičky. Ti všichni by společně s ruským reprezentantem měli dotáhnout své mužstvo daleko. Od zisku jediného Stanley Cupu v roce 2004 totiž už nějaký čas přece jen uběhl.
8. Auston Matthews (Toronto)
Supertalent, zázračné dítě, génius. Podobná přízviska slýchával Matthews před loňskou premiérovou sezonou v NHL na každém rohu. Leckterému teenagerovi by se z toho možná rozklepala kolena, americké hvězdičce však nikoliv. Jednička draftu 2016 nasázela čtyřicet gólů a byla jedním z hlavních důvodů, proč se klub z kolébky hokeje po letech strádání znovu podíval alespoň do prvního kola play-off.
"Budoucnost tohoto chlapce i celého Toronta je jenom světlá. Soudě podle toho, co jsme viděli přes léto - jak trénuje a jde celkově nahoru -, myslím, že v letošní sezoně může Matthews vystřelit skutečně vysoko," míní expert Lawton. Za loňský ročník byl mladý Američan vyhlášen nejlepším nováčkem ligy, teď může klidně atakovat i nějaké ocenění mezi všemi hráči.
7. Carey Price (Montreal)
V nejlepší desítce už byl washingtonský Holtby, jeho třicetiletý krajan a kolega v brankovišti ale přece jenom pravidelně získává ještě lepší ohlasy. Právě Price je všeobecně považován za nejlepšího brankáře světa. Jeho největší přednost spočívá v dokonalém soustředění i schopnosti udržet puk stále na očích. Navenek přitom působí, že to pro něj ani není žádná velká námaha.
Price má zlatou olympijskou medaili z her v Soči, velký klubový úspěch mu ale uniká. Montreal získal čtyřiadvacet Stanley Cupů, ten poslední se ale datuje už do sezony 1992/93. To je v tak tradičním klubu proklatě dlouhá doba. I naposledy sen o zisku slavného poháru skončil už v prvním kole play-off. Mužstvo objektivně nepatří k nejsilnějším, o svého brankáře by se ale znovu mělo být schopné opřít.
6. Brent Burns (San Jose)
Kanadský vousáč, který tradičně patří k téměř nejproduktivnějším hráčům celé ligy. Na tom by asi nebylo nic divného, důležité ale je zmínit, že Burns je obránce. Obránce, který však zároveň představuje jednu z nejdůležitějších ofenzivních postav svého klubu. Shodně šestasedmdesát bodů v posledních dvou sezonách je vynikající číslo. Jeho výjimečnost potvrzuje i fakt, že v uplynulých třech ročnících nechyběl ani v jediném zápase.
Že ho to na ledě často tlačí směrem dopředu, není nic překvapivého, dříve totiž hrál jako klasický útočník. "Až v San Jose se konečně usadil v roli obránce. Líbí se mi v téhle pozici, nikdo v lize nedokáže dostat puk před bránu lépe než on," soudí Brian Lawton na webu NHL. Dvaatřicetiletý spoluhráč Tomáše Hertla loni trávil na ledě téměř pětadvacet minut na zápas, asi není třeba víc dokazovat, jak důležitý pro Sharks je.
5. Jevgenij Malkin (Pittsburgh)
Jednatřicetiletá ruská stálice a jeden z klíčových mužů, díky kterým hráči Penguins končili poslední dvě sezony s nejslavnějším hokejovým pohárem nad hlavou. Malkin je často trochu přehlížený kvůli ještě slavnějšímu spoluhráči Crosbymu, ve výběru toho nejlepšího, co NHL nabízí, však rozhodně chybět nemůže. Jeho statistiky koneckonců hovoří samy za sebe.
Ve svých jedenácti zámořských sezonách hned desetkrát dosáhl na obdivuhodný průměr kanadského bodu na zápas. Loni si bodů připsal dvaasedmdesát, a kdyby kvůli zranění nepřišel o dvacet zápasů, možná by na čele produktivity klidně naháněl edmontonského vítěze McDavida. Zkrátka komplexní hráč, o němž už všichni v Pittsburghu vědí, co od něj mohou čekat. S Penguins získal tři Stanley Cupy, zisk čtvrtého vůbec nemusí být nereálný.
4. Patrick Kane (Chicago)
Osmadvacetiletý Američan, který podobně jako Malkin se svým klubem už slavnou ligu třikrát vyhrál. Chicago je každoročně jedním z největších adeptů na triumf a jinak tomu nebude ani v nové sezoně. Kaneův přínos je nesporný, úžasný pro něj byl především ročník 2015/16, kdy se sto sedmi body vyhrál ligové bodování.
Hráč s tradiční osmaosmdesátkou na zádech ve svých deseti sezonách v NHL pokaždé dal minimálně dvacet gólů. To je úžasná statistika. Ambiciózní Chicago v minulém ročníku vyhrálo Západní konferenci, pak ale překvapivě vypadlo hned v prvním kole play-off, když proti Nashvillu nedokázalo uhrát ani jedno vítězství. Něco podobného letos Blackhawks rozhodně nechtějí dopustit, a aby se to nestalo, bude pro Kanea jedním z největších úkolů.
3. Erik Karlsson (Ottawa)
Podobně jako Price bývá často srovnáván s Holtbym v souboji o nejlepšího brankáře, o post nejkvalitnějšího beka pravidelně soupeří výše zmíněný Burns a právě tento švédský technik. Karlsson má podobně jako jeho kolega ze San Jose ohromný přínos pro ofenzivní hru svého mužstva, jeho přihrávky a herní myšlení jsou výjimečné.
"Karlsson je jedním z největších důvodů, proč měla Ottawa loni takovou sezonu, jakou měla," připomněl analytik Lawton jarní cestu Senators až do finále Východní konference. "Vše, co Erik dělá, je na vysoké úrovní, má úžasné herní IQ. Není nejvyšší ani nejsilnější hráč v NHL, ale pro mě je v posledních třech sezonách absolutně nejlepším obráncem v lize," vyzdvihl Švéda Lawton. Nelze než souhlasit, jeho vliv na hru týmu je skutečně zásadní.
2. Sidney Crosby (Pittsburgh)
Kdyby v nejlepší desítce chyběl třicetiletý útočník Pittsburghu, bylo by to velké překvapení. A hlavně nesmysl. Crosby totiž dlouhodobě potvrzuje pověst jakéhosi "nového Gretzkého", která jej při vstupu do NHL provázela. Různé historické rekordy legendární devětadevadesátky sice pochopitelně nepřekoná vzhledem k tomu, že se liga neustále vyrovnává a zrychluje, ale jinak v každé sezoně potvrzuje, jak moc geniálním hráčem je.
V minulém ročníku nasbíral 89 bodů v základní části, dalších sedmadvacet pak v play-off. Zase to byl on, kdo Pittsburgh táhl ke Stanley Cupu jako pravý lídr a kapitán. Dá se očekávat, že letos to nebude jiné. "Crosby není jen skvěle talentovaný hokejista, ale má i vůdčí schopnost řídit svůj tým tak, aby pokaždé vyhrál," řekl k němu Brian Lawton pro web NHL. Poslední dva roky to jasně dokazují, platí to o Pittsburghu i kanadské reprezentaci.
1. Connor McDavid (Edmonton)
Jednička draftu 2015 a vítěz kanadského bodování z minulé sezony, o jehož kvalitách už nepochybuje asi vůbec nikdo. Připomeňme, že McDavidovi je stále teprve dvacet! Přesto už stihl získat Art Ross Trophy i stát se kapitánem jednoho z nejúspěšnějších klubů hokejové historie. V předloňské nováčkovské sezoně jej přibrzdilo zranění, on přesto ve 45 zápasech dosáhl na osmačtyřicet bodů. Minulý ročník už zakončil symbolicky rovnou stovkou (30 + 70).
"Má neuvěřitelně silné nohy, ve svém věku se přitom ještě ani nemohl úplně vyvinout, dejte mu další rok nebo dva. Na našem seznamu je číslem jedna proto, že v NHL aktuálně není nikdo dynamičtější, nikdo tak vzrušující a nikdo, kdo dokáže konstantně hrát v tak vysokém tempu jako on," shrnul jeho nejvýraznější přednosti Lawton. Během sezony a půl, kterou McDavid zatím v nejlepší ligové soutěži odehrál, se tohle všechno potvrdilo. Na kanadském zázraku teď bude, aby si svou pověst dokázal - podobně jako Crosby - udržet i v průběhu dalších let.
