Slavná dvojčata
VIDEO: Dokonalá rozlučka Sedinových s Vancouverem

V pondělí oznámili, že po sezoně nastane definitivní konec jejich sportovní kariéry. Ve čtvrtek pak jejich rozlučka s arénou, v níž strávili dlouhých sedmnáct let, vyšla dokonale. Švédská hokejová dvojčata Daniel a Henrik Sedinové odehrála poslední domácí zápas za Vancouver. V NHL nikdy neoblékli dres jiného klubu, fanoušci Canucks si je zamilovali. A podle toho to při závěrečném utkání vypadalo.

Sedinové patří mezi nejvýznamnější osobnosti celého švédského hokeje, podíleli se na slavném triumfu Tre Kronors na olympijských hrách v Turíně 2006, ze světových šampionátu mají tři medaile včetně zlaté z roku 2013. S Vancouverem na vytoužený Stanley Cup nikdy nedosáhli, byť silné mužstvo na přelomu posledního desetiletí pravidelně patřilo do skupiny favoritů a dvakrát dosáhlo na Prezidentský pohár pro vítěze základní části. V sezoně 2010/11 je od ligového triumfu dělilo jediné vítězství, sedmý zápas finále však lépe zvládl Boston.

Zato letošní sezona od začátku ukazovala, že Vancouver se s nejlepšími moci měřit nebude. Ve chvíli, kdy do konce dlouhodobé soutěže zbývá poslední duel, jsou Canucks v Západní konferenci předposlední, o šanci na postup do play-off dávno přišli. Los jim na závěrečný domácí zápas sezony přisoudil Arizonu, která dokonce prožívá ještě o něco horší sezonu. A pro symbolické "Adieu" bratrů Sedinových jako by to byl ideální soupeř.

"Nemohli jsme se přát lepší konec v téhle hale. Naposledy jsme vkročili na tento led, bylo to velmi emotivní," popisoval po zápase Daniel Sedin, o pár minut mladší dvojče. Vancouver porazil Arizonu 4:3 v prodloužení a obě klubové legendy na tom měly výrazný podíl. Právě Daniel vstřelil dva góly včetně vítězného, Henrik mu na obě trefy přihrál. A po využité přesilovce v nastaveném čase to v zaplněné Rogers Areně vypadalo, jako kdyby Canucks právě vyhráli Stanley Cup.

Hala vybuchla nadšením, všichni hokejisté okamžitě naskákali na led a obklopili šťastného střelce. V tu chvíli bylo všem jedno, že Vancouver během sezony patřil k nejhorším mužstvům celé NHL. Tenhle okamžik totiž patřil jen rozlučce sedmatřicetiletých švédských dvojčat. "Když jsme dostali přesilovku, cítil jsem, že by se mohlo stát něco dobrého, i když jsme oba byli k smrti unavení," tvrdil po utkání Henrik. "Požádali jsme trenéra o time-out, já už jsem v prodloužení sotva stál. Po celý den jsme cítili velké emoce," líčil, co předcházelo vítěznému gólu.

Ve výhodě čtyři na tři pak po opakované výměně kotouče přihrál Danielovi, který prostřelil brankáře Kuempera. 4:3 - vítězná domácí tečka za úžasnou kariérou. "Byl to zvláštní pocit, ale zároveň je velmi příjemné být toho součástí," řekl po zápase obránce Arizony Oliver Ekman-Larsson, který Sedinovy dobře zná ze švédské reprezentace. "Samozřejmě je trochu divné, abych po naší prohře říkal, že jsem za ně šťastný. Ale viděli jste, jak moc pro Vancouver oba znamenali," dodal šestadvacetiletý bek.

Rozhodující trefa čtvrtečního souboje byla 745. gólem, na kterém se bratři v barvách Canucks společně podíleli. To je cifra, která mluví sama za sebe. Asi nebude dlouho trvat, než jejich čísla 22 (Daniel) a 33 (Henrik) vystoupají pod strop vancouverské haly, vždyť větší hráčské symboly klub nikdy neměl. Na Stanley Cup sice nedosáhli, jejich kariéra přesto byla výjimečná. Definitivní sbohem dají hokeji v sobotu na ledě Edmontonu, domácí loučení si už ale s krásnou pointou užili.