Hokejový útočník
Reprezentant Kubalík: Nemůžu si stěžovat, ale týmu něco chybí

Útočník hokejové reprezentace Dominik Kubalík se rychle zabydlel v týmu Ambri-Piotta, který si ho před necelým měsícem stáhl z hostování v Plzni. Zatím je po všech stránkách spokojený, až na jednu podstatnou věc - klub je ve dvanáctičlenné tabulce švýcarské nejvyšší soutěže předposlední.

"Bylo to docela rychlé. Řešilo se to na té minulé reprezentační akci, kdy se ozval manažer s tím, že chce, abych zrušil hostování v Plzni a vrátil se do Ambri. Já s tím samozřejmě neměl problém. Celou dobu jsem chtěl někam jít. I poté, co mi to nevyšlo v Rusku," řekl novinářům dvaadvacetiletý Kubalík.

Plzeňský rodák se totiž po minulé sezoně upsal na dva roky Ufě a zamířil do Kontinentální ligy, ale kvůli příchodu mnoha cizinců se stal v Salavatu nadbytečným a již v srpnu se s klubem dohodl na předčasném ukončení smlouvy. Získal ho švýcarský celek, při naplněné kvótě cizinců ho ale zapůjčil do Plzně.

"Teď mě povolali, takže jsem šel, bylo to rychlé a skočil jsem do toho docela dobře. Zatím je vše v pohodě," pochvaloval si Kubalík, jenž ocenil v novém působišti pomoc Lukáše Lhotáka. "Zná to tam, navíc mluví výborně italsky, takže o to bylo vše snazší," připustil.

Osobní klid

Individuálně se mu daří. "Hraju přesilovky, mám podobnou roli jako v Plzni. S klukama na přesilovky jsme si navíc dobře sedli, takže nemám nic, nač bych si měl stěžovat. Je to fajn i pro tu osobní pohodu, že jsem dal nějaké góly a připisoval body," přitakal Kubalík, jenž si za devět odehraných zápasů v dresu Ambri-Piotty připsal 13 bodů (5+8).

Jen výsledky zatím nejsou podle představ českého kanonýra ani vedení klubu. "Myslím ale, že se zvedáme. A doufám, že to bude ještě lepší. Musíme se zvednout jako tým, protože nám pokaždé v utkání něco chybí, a i když vyhráváme, nejsme schopní to udržet. Přitom když hrajeme, jak máme, tak jsme schopní porazit každého," řekl Kubalík.

Zatímco s Plzní si užíval místa na výsluní extraligové tabulky, nyní má jeho tým sedmibodové manko na play off. "Co jsem tak koukal, tak klukům se daří ještě lépe po mém odchodu. Nevím, čím to je," smál se Kubalík. "Když ale jdete z prvního místa do spodní části tabulky, je znát, že ten tým si tolik nevěří. Ale máme skvělou partu a už jsme si i dokázali, že můžeme hrát s nejlepšími," dodal.

Ve švýcarské lize se z jeho pohledu dává značný důraz na bruslení. "Hřiště jsou tam asi o něco větší, je tam více prostoru a není to tolik o kontaktu. Byl to trošku nezvyk, jak moc se bruslí. A možná je i o něco ofenzivnější," porovnával Kubalík.

Angličtina nestačí

Tlak na cizince mu nevadí. "Snažím se nepřipouštět si ho. Máme jednoho cizince navíc, takže kdyby se nedařilo, může hrát někdo jiný, ale o místo hrajete všude," zdůraznil.

Podobně si příliš nezatěžuje hlavu úvahami o účasti na olympiádě. "Každý to v hlavě asi má, ale nemůžete se tím svazovat, i když bych byl samozřejmě rád, kdybych jel. Nemyslím na to, jestli mám šanci si zahrát na olympiádě, nebo ne. Beru vše, jak to je," prohlásil.

Ve Švýcarsku si ve většině případů vystačí s angličtinou, ale jsou i výjimky. "Třeba v restauracích je potřeba italština, protože tam moc anglicky neumí. Nějaké základy se budu muset naučit," uvedl Kubalík.

Po stránce soukromého života si jinak nové angažmá nemůže vynachválit. "Pohled na hory je nádherný. A hodně dobře se zvyká i na vše hezké kolem. I já si rychle zvykl. A když jsem se teď vrátil do Plzně, tak jsem trošku koukal," pousmál se Kubalík. "Navíc je všechno kousek. Byli jsme s přítelkyní v Miláně, také v Curychu, všechno to je hodinka a čtvrt, takže je super, že máte z vesnice do města kousek," přiblížil Kubalík.