Jdi na východ, trenére!
06.06.2007 10:46
Nejlepší fotbalisté české ligy odcházejí do zahraničí houfně každým rokem. O české trenéry takový zájem není. Tedy alespoň v západní Evropě.
Důvěra vložená do české trenérské školy se letos vyplatila maďarskému Debrecínu a slovenské Žilině. Oba kluby vyhrály titul pod vedením českého trenéra. „Bylo to mé první vítězství na klubové úrovni,“ pochvaluje si maďarský úspěch bývalý kouč Slavie a asistent u reprezentace Miroslav Beránek. Žilinu dovedl ke čtvrtému titulu v samostatné slovenské lize Pavel Vrba, který byl jako asistent podepsán pod ligovým triumfem Baníku Ostrava v roce 2004. Také pro něho to je první titul v roli hlavního kouče.
Zmatení jazyků
Dostat se k zahraničnímu angažmá ale není snadné. A když už se to povede, kroky českých koučů vedou spíše na východ (viz Trenéři v zahraničí...). Stěhování Dušana Uhrina ml., který letos dovedl Mladou Boleslav ke třetímu místu, do rumunského Temešváru to jen potvrzuje. „Západní Evropa je vyspělá, na českého chlapce si nevzpomenou. Tam jsou trenéři zároveň i manažery,“ tvrdí trenér Petr Uličný, který se po sezoně stěhuje z Ružomberku do Brna.
Proti angažování zahraničního (českého) kouče mluví také jazyková bariéra. Oslovení trenéři to vidí jako největší problém. „To bylo hrozné. Měl jsem sice k dispozici Slováka Petera Fiebera, který umí maďarsky, přesto to ze začátku na trénincích drhlo,“ vzpomíná na první chvíle v Debrecínu Beránek. Že se očekávají okamžité výsledky a trpělivost není zrovna typickou vlastností klubových šéfů, netřeba dodávat.
Hlavní důvod absence českých trenérů ve vyspělých evropských soutěžích však bude jinde - v poslední době se žádný český klub neprezentoval v pohárové Evropě jinak než v pozici otloukánka. Když šel Ivan Hašek roku 2001 ze Sparty do Štrasburku, mělo za sebou letenské mužstvo třetí místo v osmifinálové skupině Ligy mistrů. „To hrálo při mém angažmá jednu z hlavních rolí. Navíc mě vedení znalo, působil jsem tam v minulosti jako hráč,“ říká Hašek. Přesto to stačilo jen na druhou francouzskou ligu, již tenkrát Štrasburk hrál.
Za kulturou fotbalu
Důvodů, proč trenéři vyrážejí za hranice, je několik. Jistou roli hrají peníze, ale je tu také jiná motivace. Vždyť ten, kdo jde za prací do Maďarska, nemůže počítat s platem jako třeba ve Francii. Beránkovi se stýskalo po každodenní práci s mužstvem, které se mu u reprezentace nedostávalo. Hašek, který v této sezoně vedl francouzské Saint Étienne, chtěl zase zmizet z české ligy, jejíž poměry vytrvale kritizuje. „Kultura fotbalu je tady na úplně jiné úrovni než u nás,“ tvrdí.
Někteří trenéři se jednoduše neprosadí v konkurenčním boji. Tým první a druhé ligy může vést pouze kouč s licencí „UEFA Profi“ (stejnou licenci by měl mít i asistent, zatím je však možné požádat o výjimku), ale držitelů tohoto oprávnění je v Česku 242. Mužstev ve dvou nejvyšších soutěžích 32. Není proto divu, že někteří hledají štěstí za hranicemi. „Není jich ale víc než v minulých letech. Alespoň těch, co by se uchytili v nejvyšších soutěžích,“ tvrdí Antonín Plachý z oddělení vzdělávání trenérů při fotbalovém svazu.
Trenérovo soužení
Trenérská práce daleko od domova však přináší také negativa. Zatímco Uličný své první zahraniční angažmá v Ružomberku nazývá jako „vysněné“ a pochvaluje si poslušné slovenské hráče („Možná to bude tím, že mám v týmu hodně pobožných kluků,“ tvrdí trenér), Hašek se v cizině cítí osamělý. „Člověk je tady sám bez rodiny a kolikrát si říká, jestli to stojí za to. To pro mě bylo ve Štrasburku také nejsložitější - po dvou letech jsem už nemohl, a když jsem měl prodloužit o další tři roky, utekl jsem. Musel jsem domů, za rodinou. Alespoň na půl roku, rok. A pak zase do světa. Srovnávám se s tím strašně špatně,“ tvrdí Hašek, který mimo zmíněná francouzská mužstva vedl i japonské Kóbe. Jeho stesk po rodině - alespoň dočasně - ukončil minulý týden rozchod se Saint-Étienne. Ihned ale zesílily spekulace, že by mohl zamířit k dalšímu týmu francouzské ligy - AS Monako.
Čeští trenéři v zahraničí v sezoně 2006/07
Vlastimil Palička – Trenčín (Slovensko)
Miroslav Beránek – Debrecín (Maďarsko)
František Komňacký – Rostov na Donu (Rusko)
Petr Uličný – Ružomberok (Slovensko)
Ivan Hašek – St. Etienne (Francie)
Dušan Uhrin st. – Tbilisi (Gruzie)
Josef Csaplár – Wisla Plock (Polsko) *
František Straka – Innsbruck (Rakousko) *
Pavel Vrba – Žilina (Slovensko), asistent slovenské reprezentace
Milan Máčala – reprezentační výběry Bahrajnu
Dušan Fitzel – reprezentační výběry Malty
Pozn.: trenéři označení * skončili v průběhu sezony
Nejslavnější čeští trenéři v zahraničí
Čestmír Vycpálek - Juventus Turín dovedl ke dvěma mistrovským titulům a v roce 1973 do finále PMEZ. V Itálii působil už od roku 1946, za Palermo a Juventus nastřílel pětadvacet gólů. Zemřel v roce 2002.
Václav Ježek – Zlato z mistrovství Evropy 1976 z něj udělalo jednoho z nejúspěšnějších českých poválečných trenérů. Vedl nizozemské kluby ADO Den Haag, slavný Feyenoord Rotterdam i švýcarský FC Zürich. Zemřel v roce 1995.
Zdeněk Zeman – Šedesátiletý Vycpálkův synovec vedl v italské první lize mimo jiné římské kluby AS a Lazio. Do Lazia přivedl Pavla Nedvěda a podle některých žurnalistů oprostil italský fotbal od defenzivního catanaccia. Momentálně je bez angažmá.
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.