Enkláva legionářů
Ještě nějakého fotbalistu, přeje si česká mafie v Barceloně

Když se český sportovec dostane do světového velkoklubu, jde o velký úspěch. A když se sejdou hned tři v jediném věhlasném celku, to už je rarita. To se však nyní přihodilo v Barceloně, kde za jeden z nejslavnějších klubů světa hrají házenkář Filip Jícha a basketbalisté Tomáš Satoranský a Luboš Bartoň. Spoluhráči si je začínají dobírat, že do katalánské metropole míří česká invaze.

"Jako nejstarší člen naší české mafie v Barceloně si myslím, že je to dobré pro celý český sport," míní pětatřicetiletý Bartoň, který se v létě na závěr kariéry vrátil do Barcelony pomoci vychovávat basketbalové talenty v rezervním týmu. "Lidé v týmu se mnou vtipkují, že je tu teď invaze Čechů. Je pozitivní, že kromě Luboše přišel také Filip Jícha. Občas se potkáváme v tréninkovém centru," dodal Satoranský v rozhovoru pro české novináře.

Kromě basketbalu a házené hrají pod hlavičkou FC Barcelona také futsalisté, plážoví fotbalisté, hokejisté na kolečkových bruslích, lední hokejisté, ragbisté a především fotbalisté s čele s Lionelem Messim, kteří se starají o většinu popularity klubu.

"Takže kdyby tu s námi byl i český fotbalista, bylo by to ještě lepší," prohlásil Bartoň. "Bylo by super, kdyby se nějaký Čech dostal do fotbalové sekce, ale troufám si říct, že to se asi dlouho nestane," dodal Satoranský.

Kvůli nabitému programu však ještě neměli možnost se všichni tři sejít třeba na večeři. "S Tomášem jsme se potkali jen jednou po tréninku. Častěji se vidím s jeho spoluhráčem (Juanem Carlosem) Navarrem, který je se mnou často v posilovně, jelikož po zranění dohání fyzičku," řekl Jícha. "Ale domlouvali jsme se, že musíme zajít na kávu. Jen na to ještě nebyl čas," dodal.

Vzhledem ke svému zranění však měl Jícha možnost se jít podívat alespoň na Satoranského zápas Evropské ligy proti Izmiru. "Také bych se na něj někdy zašel podívat, ale nevím kdy," řekl Satoranský.

Pozorněji se tak sledují alespoň prostřednictvím statistik a zpráv na internetu. "Výsledkově je sleduji vždy, ale ne vždy se mi podaří vypnout dětem pohádku, abych se mohl dívat na jejich zápasy v televizi," prohlásil Bartoň.

Satoranský je v Barceloně druhým rokem, Bartoň v ní žije s přestávkami dokonce už deset let. Jediným vyloženým nováčkem tak je Jícha. "Aklimatizace probíhá standardně. Cítím se tu velmi dobře. Jedinou překážkou je řeč, ale po třech měsících už začínám rozumět a bavit se. Na rozhovory to ale ještě není," připustil jeden z nejlepších házenkářů světa.

Vedle vynikající péče ze strany klubu si nemohou vynachválit ani bydlení v přímořském letovisku, kde i v listopadu mohou ve dne chodit pouze v tričku. "Barcelona má skoro všechno. Vedro tu není tak výrazné, ale ani v listopadu nepotřebujete bundu. Navíc si tu člověk najde snadno zábavu. Skvělé restaurace, divadelní programy, koncerty. Je tu moře, dvě hodiny je to do hor. Jedinou nevýhodou je, že je tu hodně turistů, proto se turistickým místům vyhýbáme," řekl Satoranský.

"Město poznávám pomocí knižního průvodce a svépomocí, ale velmi se mi líbí. Jen jsem v klubu musel slíbit, že nebudu jíst na rušných místech, jako je La Rambla," prozradil Jícha. "Tam já ani nepáchnu, protože je tam hodně turistů. Jinak mám ale v Barceloně opravdu hodně oblíbených míst," dodal Bartoň.

Jejich působení v Barceloně má navíc ještě jednu kuriozitu. Jak Satoranský, tak Jícha mají trenéra Xaviera Pascuala. Jde však o dva muže, kteří se jen stejně jmenují. "Všimnul jsem si, že se jmenují úplně stejně. Asi má Barcelona podmínku na trenéra, že se musí jmenovat Xavier Pascual," usmíval se Jícha.

"To je velká kuriozita. Oboje jsou to ale typická katalánská jména. Převažují tu jména jako Xavi a Jordi, ale aby to měli dva lidé stejně a ještě na pozici hlavních trenérů, to je velká rarita," dodal Satoranský.