Odpusťte mi dluhy, prosila prezidentka organizačního výboru libereckého šampionátu Kateřina Neumannová. Po dvou letech od skončení šampionátu poprvé svolala tiskovou konferenci, na které se veřejně pokusila vysvětlit, co stodvanáctimilionovou sekeru způsobilo.
Její úvod obstaral dvacetiminutový proslov, ve kterém Neumannová školometským způsobem přítomné zástupce médií poučila, že ona odpovědnost nenese. Že karty už byly špatně rozdány za předchozího vedení Romana Kumpošta. To ostatně viselo i na "nástěnce hanby", na kterou Neumannová věšela obrázky viníků podle jejího mínění. Pod fotografií Kumpošta byl nápis "idealista".
Přicházíte s návrhem, aby vám někteří věřitelé odpustili dluhy. Myslíte si, že je to reálné?
Budu se snažit dostat k jednomu stolu zástupce statutárního města Liberec, Libereckého kraje, Svazu lyžařů, případně zástupce ministerstva školství a mluvit s nimi o možném podílu jednotlivých organizací na snížení dluhu. Z té částky 112 milionů korun je spousta pohledávek, které by se daly řešit jinak, a troufám si říct, že částka okolo 50 milionů korun by pro drobné věřitele, kteří mají s dluhem problémy, byla řešením a uspokojila by jejich nejzákladnější potřeby.
Vláda Petra Nečase od dluhů nedávno dala ruce pryč. Vy ale stále doufáte, že od státu ještě nějaké peníze na dluhy přijdou?
Rozhodnutí vlády padlo na základě rozhodnutí nového starosty Liberce, který hned po nástupu do úřadu řekl, že město Liberec nedá vůbec žádné peníze. V tuto chvíli jsem díky médiím dostala jinou informaci, že pan primátor Korytář je ochoten o snížení dluhu jednat, případně se na něm podílet, tím pádem tu vznikla trošku jiná situace a bylo by minimálně dobré se sejít s panem ministrem školství Dobešem a zeptat se ho, jestli je cesta, jak tato jednání znovu oživit.
Říkáte, že za dluhy osobně nemůžete nebo že je s vámi minimálně způsobili ještě další lidé. Kdo je tedy podle vás za ně zodpovědný? Kde se staly základní chyby?
Já osobně mám velký problém s tím, že nepřišly očekávané příjmy ze vstupného. To byl celkem zásadní propad na straně příjmů. Co se týká výdajů, tak organizační výbor musel pod mým vedením nad plán investovat řadu financí právě do dokončení některých staveb. Do oplocení areálu, do mobilního schodiště na Ještědu a to všechno byly investice, které nebyly nikde plánovány a také zvýšily celkový schodek organizační části šampionátu. Nemalý problém v konečném účtování znamenala i částka 35 milionů kurzové ztráty, kdy při podpisu smlouvy o pořádání mistrovství světa byl kurz švýcarského franku úplně jiný a nebyl zafixován.
Podle vás byl problém s příjmovou stránkou už od začátku. Jak jste ho po vašem nástupu do čela organizačního výboru chtěla vyřešit?
V době, když jsem nastoupila, byly jasné příjmy od FIS. Byla podepsána pouze jedna marketingová smlouva, takže ve chvíli, kdy jsem přišla do organizačního výboru a zmapovala jsem si situaci před nastávajícími světovými poháry, tak jsem byla v situaci, kdy na ně nebyly peníze, a nebo musela pomoct státní správa. V tu dobu jsem díky své intervenci na vládě obdržela dotaci pro tyto světové poháry a následně i na mistrovství světa, které nebyly nikde plánovány. Nebyly ani dohodnuty, a přesto nestačily. Takže já se ptám, a zcela záměrně nechci používat jméno Romana Kumpošta, aby mi kdokoliv odpověděl, z čeho to chtělo předchozí vedení všechno zaplatit. Já jsem proti plánu sehnala 189 milionů navíc. Já doteď nevím, jaké byly zdroje mých předchůdců, ale většina těch nákladů by byla pod jakýmkoliv vedením podobná.
Nemyslíte si ale, že nezájem lidí o šampionát byl způsoben právě vaší kontroverzní a v uvozovkách násilnou instalací do čela organizačního výboru místo Romana Kumpošta?
To já můžu těžko posoudit. Když jsem před 14 dny byla v Liberci na Světovém poháru, tak mi ty návštěvy přišly podobné. A to, že byla v době šampionátu sněhová kalamita a všude se psalo "Nejezděte do Liberce", mělo také významný vliv na návštěvnost. Také světová ekonomická krize způsobila, že nepřijelo mnoho diváků ze zahraničí.
Říkáte, že jste chtěla dát prostor všem médiím, aby slyšela vaše názory. Jak si vysvětlit, že jste den před čtvrteční tiskovou konferencí uspořádala setkání s vámi vybranými, zřejmě spřátelenými, novináři?
Já si na přátelskou snídani můžu pozvat, koho chci, a na dnešní tiskovou konferenci dostali snad pozvání všichni. A přiznám se, že pokud o mně někdo píše věci, na které musím následně podávat žaloby, tak nepatří mezi média, která budu zvát na přátelskou snídani.
Podle dostupných informací jste vedla šampionát velmi autoritativně a nad vším jste chtěla mít kontrolu. Jak říká pan Hušák, je to v podstatě nejefektivnější forma. Pokud to tak je, nemělo by to znamenat, že také na sebe berete maximální zodpovědnost?
Nevím, z jakých zdrojů čerpáte informace, já bych ty zdroje vždycky ráda znala.
Jsou to bývalí členové organizačního výboru a shodují se na tom nezávisle na sobě.
Můj podpis na faktuře musel být ten poslední, je vcelku logické, že veškeré kroky nakonec směřovaly ke mně a musela jsem je mít pod kontrolou. Můj podpis byl jediný důležitý pro to, aby mohla být daná faktura proplacena.
Je pravdou, že většinu vašich podpisů musel předem neoficiálně odsouhlasit Josef Jindra?
Je pravda, a vůbec se za to nestydím, že v rámci kontrolních mechanismů mi denně chodily pod ruku desítky až stovky faktur. Není v lidských silách, a to mi potvrdí každý manažer, je všechny zkontrolovat. To znamená, že jsem přes vnitřní kontrolní kolečko některé věci, které jsem nebyla sama schopná kontrolovat, požádala Josefa, aby zkontroloval, jestli je to, co podepisuju, správné. To je věc naprosto normální a já jsem si tím chránila sama sebe a případně i výdaje organizačního výboru.
V roce 2009 jste na libereckém zastupitelstvu prezentovala náklady 623 milionů, dnes tu zaznělo 720. Co způsobilo tento nárůst?
Přiznám se, že těch čísel, která mi chodila od účetních, byla celá řada a ty částky se upravovaly právě kvůli dodatečným nákladům. Co do toho v tu dobu ještě nebylo započítáno, vám neumím říct. Přece jenom už je to téměř dva roky a ne všechna čísla mám v hlavě.
Kdo má podle vás nést za nepovedený šampionát odpovědnost?
Ať rozhodnou orgány činné v trestním řízení. Co se týká stavebních prací, do toho vůbec nechci zasahovat. Kdo by měl nést následky za dluh v organizační části? ... Neřeknu vám, že já. Dělala jsem nejlepší práci, jakou jsem mohla, a na ten dluh už bylo zaděláno od počátku přípravy akce.
